Přítulnice: Strom, který zabíjí ptáky
V tom zavedeném systému existuje spousta odchylek a variací, ale základní princip zůstává stejný. Ať už jde o přenos semen nebo pylu, bývá to něco za něco. Strom může nabídnout občerstvení, ale taky hnízdní dutiny nebo zprostředkovanou ochranu před predátory.
Někdy také nemusí spoléhat na to, že semena k šíření budou sezobnuta spolu s plody. Mohou se například volně zachytit na peří slétnuvších se ptáků.
Druhy stromů, které tuhle metodu zkouší, proto mají plody lehounké, se spoustou záchytných háčků. Anebo třeba lepivé, aby na peří dobře držela. Právě tuto cestu dovedly do extrému tropické stromy rodu Pisonia, kterým se česky říká přítulnice. Rostou zejména na oceánských ostrovech a jsou úzce spjaté s koloniemi mořských ptáků.
Produkují podlouhlá semena pokrytá hustým lepivým slizem a drobnými háčky. Ta se snadno zachytí na peří ptáků, kteří ve větvích stromů hnízdí nebo odpočívají. Po nějaké době z nich ta semena opadávají, ideálně v situaci, kdy ti ptáci cestují na jiný ostrov. Jenže tady má situace k ideálu daleko. Někde v evoluční historii rodu Pisonia se něco ošklivě pokazilo.
Přítulnice totiž tu původní funkční strategii, přilepit svá semena k peří ptáků, silně přeexponovaly. Lepivost jejich semen je natolik výrazná, že často dochází k nechtěným následkům. Pokud se na ptáka přichytí větší množství semen najednou, třeba celý trs s tucty semen, může být opeřenec významně omezen v pohybu. A v některých ne až tak výjimečných případech i uhyne. Vyčerpáním, vyhladověním nebo se stane snadnou kořistí predátorů.
Pisonia kvete dvakrát ročně a načasování těchto událostí se shoduje s vrcholem migrace mořských ptáků mezi ostrovy. To načasování je pro ptáky dost nešťastné. Zvlášť když využívají tyto stromy k hnízdění. Mláďata z jejich větví nikdy odletět nemusí. Mohou zůstat přilepená jako vysušené ptačí mumie.
Tento jev byl opakovaně pozorován například na ostrově Cousin Island na Seychelách, kde přítulnice rostou v blízkosti kolonií mořských ptáků. Zaznamenána tu byla, skrze ta lepivá semena, zvýšená mortalita mláďat i dospělců. Pisonia zredukovaly populaci rybáků bílých o třetinu, o desetinu snížily počty tropických buřňáků.
Vědci se snažili zjistit, zda má úhyn ptáků pro strom nějaký přímý přínos. Jedna z hypotéz předpokládala, že rozkládající se těla mohou stromům dodávat živiny. Výzkumy ale naznačují, že mnohem větší význam má přísun živin z trusu (naplněného fosforem) a dalších produktů z ptáků živých.
Druhou zkoumanou hypotézou bylo, zda přítulnice náhodou nekomplikuje život ptákům cíleně, aby se přetížení semeny topily v mořské vodě. S tím, že by jejich mrtvá těla obsypaná semeny vynesla na pobřeží vzdálenějších ostrovů vlny.
Jenže ani tahle hypotéza neprorazila, semena v mořské vodě rychle pozbývají klíčivost.
Strom tedy nejspíš nemá z hubení ptáků žádný (dosud známý) přímý benefit. Ptáky láká, lapá a zabijí bez zřejmého významu. Zdá se, že úhyn ptáků není cílenou „strategií“, ale spíše vedlejším důsledkem extrémně lepivé adaptace na šíření semen.
V některých lokalitách proto ochranáři přistoupili k regulaci mladých stromů přítulnic v bezprostřední blízkosti hnízdišť, aby omezili riziko pro ohrožené druhy.
Přečtěte si také |
„Bílý“ buk z Moravského krasu žije asi 30 let bez fotosyntézy
Pisonia-přítulnice je ukázkou toho, že ten docela běžný a obvykle prospěšný vztah mezi rostlinami a ptáky může mít v určitých podmínkách velmi nečekané a problematické důsledky.
reklama
Dále čtěte |
V liberecké botanické zahradě kvete po 31 letech impozantní Doryanthes palmeri
„Bílý“ buk z Moravského krasu žije asi 30 let bez fotosyntézy
Botanici objevili na Moravě chybějící článek evoluce - unikátní kříženec lakušníků





Čtveřice Čechů čelí v Brazílii obvinění z pašování chráněných rostlin
Krmítka jako past? Kontroverzní výzva Jacka Baddamse rozděluje milovníky ptáků
Phytomining aneb když kovy vzácných zemin těží místo rypadel rostliny