Poslední letošní číslo časopisu Ochrana přírody

Jeho obálku zdobí fotografie krápníkové výzdoby Amatérské jeskyně v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. A ochraně jeskyní je věnován i úvodník Milana Jana Půčka, ředitele Správy jeskyní ČR. V rubrice Z naší přírody se dočtete, že klíčovým problémem chráněné krajinné oblasti Slavkovský les je nepůvodní jelen sika. Je lovecky atraktivní a myslivecká obec tudíž doposud neměla zájem jeho stavy redukovat. Nenáročný a přizpůsobivý sika toho dokázal velmi efektivně využít. V některých oblastech našeho státu dosáhla invaze jelena siky takových rozměrů, že zde téměř nenajdeme přírodní stanoviště, jež by jím nebyla významně poškozována. Dobře to lze doložit na příkladech dlouhodobě sledovaných rostlinných druhů a společenstev právě ve Slavkovském lese.

V dalším článku v téže rubrice se dozvíte, co všechno žije a roste v oblasti národní přírodní památky Na Špičáku. Není tu totiž jen známá jeskyně, ale i nebývale rozmanité lesní ekosystémy. Na Nízký Jeseník a střední Moravu se zaměřuje text, který hodnotí, jak se zde daří krahujci obecnému. Ukazuje se, že pro tento druh je problémem rychlé odtěžení kulturních smrčin v důsledku kůrovcové kalamity. O to víc je důležitá přímá ochrana hnízd.

Martin Konvička s kolegy v článku Ohniváček rdesový vyhubený, přenesený a globálně oteplený popisují přenos části populace tohoto motýla před 20 lety z rakouských Alp na Šumavu. Zamýšlejí se, zda by se tento transfer mohl stát příkladem, jak chránit populace cenných druhů ohrožených klimatickou změnou.

V textu Bobr evropský v záchranných stanicích v České republice najdete mimo jiné přehled o tom, kolik bobrů bylo od roku 2010 do záchranných stanic přijato, že více než 46 % jich bylo vypuštěno zpět do přírody a čtvrtina v nich uhynula. Ukazuje se, že mezi hlavní rizika, která bobry ohrožují, nepřekvapivě patří doprava.

Podíváte se i do národní přírodní památky Velký Roudný. Agrární valy, tedy meze v minulosti vybudované z kamení, se tu staly útočištěm pro některé vzácné druhy, například endemického plže vřetenovku opavskou.

Rubrika Právo v ochraně přírody se zaměřuje na létání s drony ve zvláště chráněných územích. Nová pravidla pro jejich provoz platná od 1. září 2025 lety v rámci zvláště chráněných území v nekonfliktních případech zjednodušují.

Jak veřejnost vnímá znovuzavádění kdysi tradičních způsobů hospodaření, jako je pařezení nebo lesní pastva? Pilotní průzkum, který se tomuto problému věnoval v projektu Jedna příroda, ukázal, že klíčové je, aby lidé porozuměli jejich přínosům pro přírodu. Důležité také je zacílení komunikace na historickou hodnotu tradičních opatření.

Několik textů se věnuje jeskyním. V článku Jaroslava Hromase se dozvíte, jak byly před 75 lety objeveny Koněpruské jeskyně a jak pokračoval jejich průzkum v dalších desetiletích. O práci a životní cestě Jaroslava Hromase, čerstvého držitele Ceny Správy jeskyní, se pak mnohé dozvíte v obsáhlém rozhovoru, který s ním vedl Karel Drbal. Do jeskyní – alespoň na ilustračních obrázcích – se podíváte i v článku o malíři Zdeňku Burianovi. A pět druhů jeskynních mločíků ze Sardinie včetně faktorů, které je ohrožují, popisuje Tomáš Holer. Na jejich průzkum vyrazil v roce 2023.

Kulér se vrací k oslavám 70 let chráněné krajinné oblasti Český ráj, prohlášení konference Říční krajina 2025, konferenci Kras, jeskyně a lidé a také k tomu, že UNESCO stanovilo 13. říjen Mezinárodním dnem jeskyní a krasu. Najdete tu ale i řadu jiných témat.

Přejeme zajímavé čtení a všechno dobré v roce 2026.

---

reklama

---