PR článek
Cirkulární ekonomika: Budoucnost bez odpadu a výzva pro udržitelné Česko
„Odpadové hospodářství představuje pro Českou republiku zásadní výzvu. Protože nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Pokud už ale vznikne, je důležité ho znovu použít, ať už primárně k využití materiálu, tedy například k výrobě PET lahve z recyklovaného materiálu, nebo k následnému energetickému využití, například jako zdroj tepla. Musíme zkvalitňovat recyklaci a recyklační technologie a podporovat opětovné využití, zejména v oblasti bioodpadu, textilního a stavebního odpadu, dále také u obalů a vysloužilé elektroniky. Pro průmysl, stavebnictví a energetiku musí být prioritou využívat druhotné suroviny. Budoucnost má i rozvoj automatických dotřiďovacích linek primárně určených ke zpracování plastových a papírových odpadů. Jejich budování finančně podporujeme z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP),“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Využívání druhotných surovin dlouhodobě osobně vnímám jako naši budoucnost. Česká republika nemá takové surovinové základny jako jiné státy, a proto je cirkulární ekonomika pro nás velkým potenciálem. Právě teď připravujeme nový „Plán odpadového hospodářství“ na období 2025–2035,“ doplňuje ministr.
Textil jako největší znečišťovatel: proto povinná recyklace a podpora re-use center
Segmentem, který generuje enormní množství odpadu, je textilní průmysl, který patří mezi nejvíce znečišťující odvětví na světě. Problémem je především tzv. „rychlá móda“, která spotřebovává obrovské množství vody, energie a chemikálií. Oblečení je navíc nekvalitní a brzy končí jako odpad, který představuje obrovskou ekologickou zátěž. Množství textilního odpadu se každým rokem zvyšuje, podle statistik na skládkách nebo ve spalovnách skončí většina textilních výrobků, pouze menší část je recyklována nebo znovu použita. Jedním z řešení k částečnému omezení textilního odpadu je rozšiřování možností opakovaného použití například prostřednictvím re-use center, která nabízejí odloženým oděvům a drobnějším a stále funkčním předmětům z domácnosti, druhou šanci, a na jejichž podporu se Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě zaměřuje.V rámci snahy o zvýšení recyklace textilu dojde u nás od ledna 2025 také k zavedení povinného sběru textilu. Sebrané oblečení a textil v dobrém stavu budou znovu uváděny do oběhu v secondhandech nebo charitativních prodejnách, kde najdou nové majitele. Opotřebované nebo poškozené kusy mohou být zpracovány na nové produkty, jako jsou izolační materiály, čisticí hadry nebo výplně pro nábytek a auta. A textilie, které nelze recyklovat ani znovu použít poslouží k výrobě energie.
„V ČR se v roce 2020 celkově vyprodukovalo 170 tisíc tun textilních odpadů – z domácností přes 36 tisíc tun textilních odpadů v rámci odděleného sběru, ve směsném komunální odpadu se nacházela přibližně 3 % textilu. Sběr textilu podporuje MŽP z OPŽP v rámci cíle 1.5 „Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje,“ uvedl ředitel Odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí Jan Maršák.
„Loni jsme na podporu projektů re-use center poskytli 500 milionů korun s možností podpory re-use center a nábytkových bank a letos máme ve výzvě na vznik re-use center, kompostérů a pro přecházení jednorázovému nádobí dalších 400 milionů korun,“ dodává ministr Hladík.
Zálohování aneb cirkularita PET lahví a plechovek
Cirkularitu podporuje také plánované zavedení zálohování PET lahví a plechovek, které nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. V České republice se v současnosti vytřídí přibližně 75 % PET lahví a jen 27 % plechovek. Mimo kontejnery na tříděný odpad dnes končí každá pátá petka a tři ze čtyř plechovek. Celkem 900 milionů petek a plechovek každý rok skončí v přírodě, na skládce či ve spalovně. Díky zálohováním snížíme množství odpadu v přírodě a ušetříme energii. Při výrobě plechovky z recyklátu se spotřebuje až o 95 % méně energie než při výrobě plechovky z nerecyklované suroviny, v případě PET až o 79 %. Navíc plechovka i PET lahev z recyklátu mají navíc až o 80 % nižší uhlíkovou stopu.„Hliník je jedinečný materiál, který se složitě získává, ale dá se velmi dobře opakovaně použít. Nyní se ale vytřídí pouze 27 % plechovek a z toho jen malá část se využije k výrobě nové plechovky. To musíme změnit a k tomu přispěje právě recyklování, díky čemuž bude ze staré plechovky plechovka nová, stejně jako ze staré petky petka nová. Navíc tím zabráníme, aby se tyto obaly povalovaly v přírodě, lesích a ve městě,“ řekl ministr životního prostředí Hladík.
Aby výrobce odpovídal za výrobek od jeho výroby až po konec životnosti
Významným krokem směrem k udržitelné ekonomice je rozšířená odpovědnost výrobců neboli zkráceně „EPR“, což je systém, kdy výrobce nese odpovědnost za výrobek od začátku jeho vzniku až do fáze, kdy se výrobek stane odpadem. Podstata spočívá v tom, že výrobci nesou zodpovědnost nejen za kvalitu a bezpečnost svých produktů, ale také za jejich dopad na životní prostředí během celého životního cyklu – tedy od výroby až po konečné nakládání s výrobkem po ukončení jeho životnosti. Rozšířená odpovědnost výrobce je funkční model, který má přimět firmy, aby přemýšlely, z jakého materiálu výrobky vyrábějí a zda je výrobek snadno opravitelný nebo plně recyklovatelný. Každý, kdo uvádí výrobek na trh, by měl zaplatit za správné nakládání s ním ve chvíli, kdy se z něj stane odpad. Systém již dnes funguje u obalů, baterií, vysloužilých elektrospotřebičů či pneumatik a nově se bude týkat i textilu a obuvi. MŽP zpracovalo Strategii rozšiřování systémů EPR v ČR, ve které navrhuje rozšířit systém do roku 2030 i na sportovní a volnočasové potřeby, hračky, nábytek, ploché sklo či potřeby pro dům a zahradu. Zavedení rozšířené odpovědnosti by mělo snížit množství odpadu a také podpořit inovace v oblasti udržitelných materiálů a výrobních procesů.
Staronový trend kompostování: výroba přírodního hnojiva a snížení množství směsného odpadu i omezení plýtvání potravinami
Neopominutelnou složkou komunálních odpadů jsou rovněž biologicky rozložitelné odpady (například listí, tráva, zbytky zeleniny nebo ovoce). Ideálním způsobem snížení objemu bioodpadu ve směsných popelnicím a jeho dalším využitím je kompostování. Je jedním z nejstarších a nejpřirozenějších způsobů, jak využít biologický odpad a přeměnit ho na cennou organickou hmotu, která obohatí půdu a přispěje ke zdravějšímu životnímu prostředí. Kompostéry a kompostárny jsou zařízení, která tento proces výrazně usnadňují a umožňují vyrábět kompost jak v menším měřítku na zahradě i v domácnostech, tak ve větším v kompostárnách. Kompostér mohou občané často získat díky dotacím MŽP zdarma nebo si ho vypůjčit od obce a díky kompostování si vyrobí vlastní přírodní hnojivo, které podporuje biologickou rozmanitost, a sníží množství odpadu končícího na skládkách. Ministerstvo životního prostředí podporuje výstavbu a modernizace kompostáren z prostředků Národního programu Životní prostředí. Finanční příspěvek až do výše 70 % celkových nákladů mohou získat soukromé firmy i obce.
Plýtvání potravinami je v ČR problém
Pozornost je třeba věnovat faktu, že velký podíl komunálního odpadu tvoří potravinový odpad, který nelze kompostovat v celém objemu, nýbrž jen jeho rostlinnou složku, V roce 2022 vyprodukovala Česká republika až 1 milion tun potravinového odpadu a z toho většinu, tedy 652 tis. tun, tvořil potravinový odpad z domácností. Proto je kladen velký důraz na udržitelnost, snížení plýtvání potravinami a maximální využití druhotných surovin. Pro MŽP je omezování potravinových odpadů jedním ze stěžejních témat a věnuje se mu samostatná aktivita v rámci Akčního plánu skrze Podporu prevence vzniku potravinových odpadů. Pro snížení plýtvání potravinami bude nepochybně třeba kombinovat řadu opatření, z nich nejdůležitější je edukace a osvěta spotřebitelů jako opatření k předcházení vzniku potravinových odpadů.Přečtěte si také |
Zelená modernizace je obrovskou příležitostí pro nás všechny
Cirkulární ekonomika je cestou k udržitelnější budoucnosti
Cirkulární ekonomika představuje cestu k udržitelnější budoucnosti, kde odpad již nebude pouhou přítěží, ale cenným zdrojem. Přechod na cirkulární model vyžaduje nejen změnu přístupu firem a spotřebitelů, ale i zásadní transformace ve fungování průmyslu, infrastruktury a veřejné politiky. Česká republika v posledních letech přijala komplexní strategii cirkulární ekonomiky Cirkulární Česko 2040 a dělá důležité kroky k dosažení cílů této strategie prostřednictvím mnoha opatření v různých oblastech, jako jsou re-use centra, zálohování obalů, povinný sběr textilu, zvyšování využití bioodpadů, inovativní technologie nebo rozšířená odpovědnost výrobců. Změny, které nyní zavádíme, mají potenciál nejen zlepšit životní prostředí, ale také posílit českou ekonomiku a kvalitu života pro budoucí generace.
reklama