Do naší přírody s Naší přírodou 3/17

Šnečku, šnečku, vystrč růžky, dám ti krejcar na tvarůžky… - kdo by neznal tuto dětskou říkanku. Zda na to šneček slyší, to nevíme, ale že je to tvor zajímavý, o tom nepochybujeme. Přesvědčit se můžete v článku o hlemýždi zahradním v právě vycházejícím 3. čísle Naší přírody (dokonce i kuchaři si tam přijdou na své…). Vypravit se s námi můžete ale i do lesa či na nivní louku, zkusíme najít vzácného chroustka a na návštěvu zaskočíme i do syslího světa. V čísle je opět i pár tipů na výlet, třeba do okolí pohádkového hradu Bouzov nebo na další ze zajímavých naučných stezek. Na své si opět přijdou i zvídavé děti, tentokrát budou rozmotávat půdní záhadu.

Obsah čísla 3/17

Vyhledávaná delikatesa, nebo ohrožený druh? / Hana a Vladimír Motyčkovi
České lesy a pralesy / Denisa Mikešová
Zelená dečka povodeň přečká 1. díl – býlí, houby a stromy / Alena Říhová
Chroustek opýřený / Mladen Kaděra
Naše zemní veverky / Denisa Mikešová
Kamenné hříčky v chrámu přírody / Jan Vítek
Ukryté klenoty Bouzovské vrchoviny / Martin Janoška
Za tetřívky na Šumavu / Jan Kopecký
Pavoučí dámy tajně žijí s námi / Alena Říhová
Hnízdní budky na lesnických rekultivacích jako náhrada hnízdních možností / Jiří Cibulka
Naučná stezka Zásmuckou bažantnicí / Jan Moravec
Půdní záhada / Monika Tošenovská, Monika Vraštilová
Konozoikum, doba savců / Lukáš Kukal
Poznáváme naše hřibovité houby: hřib polosíťkovaný / Michal Mikšík

Vyhledávaná delikatesa, nebo ohrožený druh?

Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) je živočich všeobecně známý. Díky dětským říkankám a knížkám Ondřeje Sekory se s ním většina české populace seznámila již v útlém věku, a přesto o něm koluje řada rozporuplných informací. Na jedné straně je označován jako významný škůdce zahrádek, kterého je nutné hubit (zabývají se tím dokonce i specializované firmy), na straně druhé je uváděn jako ohrožený živočišný druh, který musel být zařazen do Červené knihy. A k dovršení všeho čas od času problesknou tiskem zprávy o stovkách tun hlemýžďů vyvážených z naší republiky, aby obohatily stoly labužníků v západní Evropě. Podívejme se na něj proto poněkud blíže a tak říkajíc ze všech stran…

Ukryté klenoty Bouzovské vrchoviny

Jižní část Zábřežské vrchoviny, která lemuje ze západní strany sníženinu úrodných hanáckých rovin, získala své jméno podle pohádkového Bouzova, jenž kyne zdaleka do okolní zalesněné krajiny svou romantickou hradní siluetou. Kromě Bouzova sem jezdí lidé obdivovat ještě divukrásné Javoříčské jeskyně. Zbytek rozlehlého území převážně opuštěného venkovského charakteru čeká na vnímavé objevitele.

Pavoučí dámy tajně žijí s námi

Visí v nejtemnějším koutě u stropu a shůry vás pozoruje všema svýma očima, zatímco vy o ní nemáte nejmenší tušení. Když ji však z rozjímání vyrušíte, dostane amok. Třesavka velká. Novodobý vetřelec, který se do lidských sídel nastěhoval za teplem a pestrým pavoučím bufetem. A jak se zdá, tenhle luxus nehodlá jen tak opustit.

---

reklama

---