PR článek
Kéž jsou všechny bytosti šťastny
Otevírá jej úvodník Handrije Hartela, který se zamýšlí mimo jiné nad tím, jak máme vzájemně sladěnou územní a druhovou ochranu. Pavel Pešout a David Lacina se v obsáhlém textu zabývají dalším směřováním druhové ochrany. Účinnost dosavadních legislativních, informačních a ekonomických nástrojů považují za nedostatečnou.
Čtenáři se v čísle dozvědí o hlavních příčinách ohrožení raka kamenáče, zajímavosti o pastarčeku dlouholistém moravském, hvozdíku písečném českém či ochraně motýlů v CHKO Český kras.
Málokdo také ví, že v tuzemských záchranných programech se s úspěchem využívá přístup ex-situ. Příkladem může být hnědásek osikový, matizna bahenní či odchovny sysla obecného.S tématem druhové ochrany úzce souvisí i Nálezová databáze ochrany přírody, kterou AOPK ČR provozuje. Na podzim letošního roku v ní bylo více než 23 milionů záznamů. O tom, jak se tato databáze otevírá veřejnosti, si můžete přečíst v článku Karla Chobota, Zdeňka Kučery, Petra Dudy a Jana Zárybnického.
Rozhovor je tentokrát hned se dvěma osobnostmi, které jsou dlouhodobě spojeny s ochranou velkých šelem – Danou Bartošovou a Františkem Šulganem z CHKO Beskydy. S velkými šelmami souvisí text o projektu OWAD, který se zabývá přenosem zkušeností s ochranou vlků v Sasku do České republiky, na mezinárodní projektovou spolupráci při výzkumu a ochraně velkých šelem je zaměřen článek Martina Strnada.
S tématem velkých šelem tématem souvisí právní analýza odpovědnosti za pastevecké psy, kteří se využívají při ochraně stád.
V kuléru najdete mimo jiné i přehled letos publikovaných textů.
Přejeme zajímavé čtení
Toto i starší čísla najdete na webu Ochrana přírody.
reklama
