https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-nove-ptaci-budky-se-uz-zabydluji-nejvice-je-vyuzivaji-sykory-konadry
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

PR článek

Nové ptačí budky se už zabydlují. Nejvíce je využívají sýkory koňadry

15.1.2015 03:00 | PRAHA
Pro ptáky žijících v Milíčovském lese a Hostivařském lesoparku bylo loni připraveno 90 zbrusu nových ptačích budek.
Pro ptáky žijících v Milíčovském lese a Hostivařském lesoparku bylo loni připraveno 90 zbrusu nových ptačích budek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lubomír Bartoš
Ochránci přírody v uplynulém roce a půl nainstalovali v pražském Milíčovském lese a Hostivařském lesoparku 90 nových ptačích budek. Šlo o šest typů budek, uzpůsobených potřebám různých druhů ptáků. Podle pozorování se budky nejvíce zalíbily sýkorám koňadrám, dvě budky však zabydlely i zcela nečekaní hosté: vosy a sršně.
 
"Poměrně hodně druhů našich ptáků umísťuje svá hnízda do dutin starých stromů. Jenže staré stromy s přirozenými dutinami z krajiny rychle mizí a tím mizí i hnízdní možnosti dutinových druhů ptáků," vysvětluje Lubomír Bartoš, jaký má umisťování budek v lesích smysl. "Jednoduše proto, abychom úbytek a nedostatek přirozených dutin nahradili. Ptačí budky nejsou nic jiného, než umělé hnízdní dutiny."

Budky se přizpůsobují potřebám konkrétnách druhů ptáků. Nejvíce budek bylo uzpůsobeno právě pro sýkorky, ale myslelo se i na špačky, rehky, puštíky či šoupálky. Budky byly z vnější strany ohlazeny a ošetřeny impregnačním nátěrem proti hnilobě a poté byly naneseny dvě vrstvy hnědé lazurovací barvy. Vnitřek budek zůstal hrubě ohoblovaný a samozřejmě bez nátěru. Všechny budky jsou vybaveny plechovou ochranou vletového otvoru, která slouží nejen proti predátorům, a také chrání budku před poškozením strakapoudem.

Budky byly instalovány v březnu 2014. 55 budek bylo vyvěšeno v Milíčovském lese a 35 v Hostivařském lesoparku. Budky byly vyvěšovány na předem vytipovaných místech tak, aby byly minimálně 20 metrů od sebe. Budky byly připevněny na stromy ve výšce 3 – 4 metry pomocí vertikální dřevěné závěsné lišty. Vletový otvor byl směrován na jih nebo jihovýchod, případně směrem volnějšímu prostoru, k mýtinám. Zároveň s vyvěšováním budek byly zaměřeny i jejich GPS souřadnice, aby mohly být zaneseny do mapy, která slouží ke kontrolám budek.

Budko, budko, kdo v tobě přebývá?

Nainstalovány byly různé typy budek. Na snímku drží Jaroslav Pavlica budku pro puštíky
Nainstalovány byly různé typy budek. Na snímku drží Jaroslav Pavlica budku pro puštíky
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lubomír Bartoš

Monitoring „obsazenosti“ ptačích budek začal kvůli rychlému nástupu jara už na konci dubna. Monitoring probíhal s maximální opatrností a ohleduplností, tak aby nedocházelo k rušení hnízdících ptáků. Bylo sledováno, zda ptáci do budky létají, byl sledován zpěv, dále byly sledovány i pobytové znaky jako „ošoupání“ vletového otvoru nebo potřísnění trusem. A také byly prováděny přímé kontroly budek.

Do 28 budek se nastěhovali někteří z ptáků, žijících v pražských lesích. V Milíčovském lese bylo obsazeno 16 z 55 budek, v Hostivařském lesoparku pak 12 z 35 budek. Největší zastoupení v obou lesích měla sýkora koňadra, budky osídlily i sýkory modřinky, špačci obecní a vrabci domácí. Ochránci přírody zaznamenali i dvě budky s brhlíky lesními. Pozoruhodné je, že dvě budky v Milíčovském lese byly obsazeny hmyzem – sršněmi a vosami.

„V následujících letech bude obsazenost budek vyšší, budky stihnou opršet a více splynout s okolím,“ říká za ochránce Lubomír Bartoš. „Navíc druhy u nás zimující, jako jsou sýkory či šoupálci, si vyhlížejí svou hnízdní dutinu dlouho dopředu, třeba už od podzimu. A budky vyvěšené na jaře mohli prostě ignorovat,“ dodává. Monitoring a údržba budek vyvěšených v rámci projektu bude probíhat i v následujících letech.

V průběhu prosince 2014 proběhla fyzická kontrola, čištění a údržba ptačích budek, aby byly připraveny na novou hnízdní sezonu.

V následujících letech bude obsazenost budek vyšší, říká Lubomír Bartoš. Na snímku budka rehkovník
V následujících letech bude obsazenost budek vyšší, říká Lubomír Bartoš. Na snímku budka rehkovník
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lubomír Bartoš

O projektu

Projekt „Zvyšování hnízdních možností ptáků ve vybraných pražských lesích“ realizovala Usnea, o. s., od září 2013 do prosince 2014 a byl financován z grantových prostředků Hlavního města Prahy.

Hlavním cílem projektu Zvyšování hnízdních možností ptáků ve vybraných pražských lesích, který s podporou Hlavního města Prahy realizovala Usnea, o. s. v letech 2013 a 2014, bylo zmapování, zvýšení a kontrola hnízdních možností ptáků v pražských lesích v jihovýchodním sektoru města, konkrétně v Milíčovském lese (81,97 ha) a Hostivařském lesoparku (146,9 ha).

Svým zaměřením projekt přispěl i k naplňování cílů Evropské unie (Evropská strategie ochrany biodiverzity), České republiky (Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky (2005), Státní politika životního prostředí ČR 2004 – 2010) a hl. m. Prahy (Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze) v oblasti ochrany biodiverzity.

Při realizaci projektu byly využity poznatky, zkušenosti a rady z publikace Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků, Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 20, Petr Zasadil (editor), Praha, Český svaz ochránců přírody, 2001.


reklama

Lubomír Bartoš
Autor je předseda spolku Usnea

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist