Stromy by během letních veder dokázaly Legerovu ulici ochladit o 2 stupně

Počet horkých letních dní se u nás, ale také ve střední Evropě stále zvyšuje. Teploty v centrech měst se však zvyšují více než v jejich okrajových částech. Tento jev se nazývá tepelným ostrovem města. Vzniku tepelných ostrovů se přitom dá bránit pomocí různých přístupů. Mezi ně patří stromořadí, malé a velké parkové plochy, zelené střechy, popínavá zeleň na jižních fasádách budov, fontány, vodní plochy a další. Tím lze snížit akumulaci tepelného záření a zmírnit tepelný ostrov měst. Zpříjemnit se dají i takové ulice jako je například pražská Legerova ulice.

Tématu tepelných ostrovů se nedávno věnoval odborný seminář. Kromě jiného na něm byly představeny možnosti, jak by bylo možné snížit extrémní teploty v Legerově ulici v Praze.

„Legerova ulice vytváří uzavřený koridor o šířce 25 metrů a v výškou domů okolo 21 metrů,“ popisuje charakter území Dominik Aleš. Legerova ulice vede ve směru sever-jih a v době letních veder je ulice hodně otevřená slunci. To rozpaluje fasády domů i ulici samotnou. Legerova ulice je na vzrostlou zeleň velice chudá, vozovku lemuje pár trávníčků a není zde nic, co by poskytovalo stín.

Jak by se změnily teplotní podmínky v Legerově ulici, když by v ní vzrostlé stromy, lze nasimulovat pomocí mikromodelu Ray Man, na jehož užití spolupracoval Dominik Aleš s Českým hydrometeorologickým ústavem, Univerzitou ve Freiburgu a s Katedrou meteorologie MFF UK.

Během letního dne okolo třetí odpoledne, kdy se teplota v ulici kulminuje, by malé stromy hustě vysázeného po obou stranách ulice přispěly k ochlazení až o dva °C. Přínos vzrostlých stromů po obou stranách ulice by byl ještě výraznější, protože poskytují více stínu. Jejich přínos k ochlazení by nebyl jen v době kolem třetí hodiny, ale během celého odpoledne.

Umístění stromořadí malých stromů doprostřed komunikace by však pro ochlazení prostoru nehrálo žádnou roli.

Jak malé, tak velké stromy podél ulice by však měly jeden negativní dopad. Snížila by se přirozené odvětrávání zplodin. V místě převládá západní vítr, který působí kolmo na Legerovu ulici. Současný stav je takový, že na západním chodníku, který je více v závětří, může koncentrace dosahovat v průměru NOx 159 μg/m3. Na východním chodníku může být koncentrace o poznání nižší, 33 μg/m3. Vysoké stromy vysazené v ulici by výrazně zhoršily přirozené odvětrávání prostoru, ale menší stromy v kratších rozestupech podél chodníků tolik ventilaci nebrání a poskytují potřebný stín.

Na projektu UHI (Urban Heat Island, tj. tepelný ostrov města) spolupracovali odborníci ze střední Evropy a zabývali se možnostmi zmírňování jeho negativních účinků. V Praze na projektu spolupracoval Institut plánování a rozvoje s Katedrou meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Český hydrometeorologický ústav. Závěrečné setkání a prezentace výsledků projektu široké veřejnosti proběhlo 23. 6. 2014 v Praze

Na jednání partneři projektu z Vídně, Budapešti, Stuttgartu, regionu Veneto a Prahy přednesli své zkušenosti při vypracování a testování konkrétních urbanistických plánů na zmírňování vysokých teplot.

Další informace o výsledcích projektu lze najít na www.eu-uhi.eu nebo www.iprpraha.cz.

---

reklama

---