Vychází předvánoční číslo Naší přírody

V krásném adventním čase vychází poslední letošní číslo Naší přírody. Zbrzděte proto na chvíli hon na vánoční dárky a podívejte se, jak letos dopadla fotosoutěž časopisu. Jako již tradičně se sešlo velké množství nádherných fotografií a porota měla při hodnocení opět zamotanou hlavu. Přečtěte si také zajímavosti z říše mechů, některé jejich někdejší využití vás jistě překvapí.

Zjistěte, zda při zimním přilepšování ptákům ve vašem krmítku neděláte nějakou chybu, obdivovat můžete i nádherné obrovité duby z jihomoravského luhu, nebo se inspirujte na předvánoční výlet do Hostýnských vrchů, ale najdete v něm samozřejmě spoustu dalšího zajímavého čtení. Přejeme vám hezký konec roku a těšíme se na vás i v tom nadcházejícím.

Obsah čísla 6/16

Mechy – opěvované i proklínané / Hana a Vladimír Motyčkovi
Ať nejde ptákům o život… / Denisa Mikešová
Divočina krocená řekou – 2. díl – houbový guláš / Alena Říhová
Duboví obři jihomoravského luhu / Mladen Kaděra
Jesenické „kameny“ a legendy / Jan Vítek
Nová Cesta kolem Světa / Jan Moravec
Divočina, bagry a ochrana přírody / Jan Miklín
Quarry Life Award 2016: Vyhlášeni vítězové 3. ročníku soutěže / Kamila Botková, Lukáš Volša, Hana Michalíková
Přírodní památka Mašovický lom – perla Znojemska / Kamila Botková
Vyhodnocení fotosoutěže Naše příroda 2016
Pralesy, skály a vyhlídky Hostýnských vrchů / Martin Janoška
Ptačí pátrání v zimní krajině / Monika Tošenovská, Monika Vraštilová
Štafeta smrti / Alena Říhová
Poznáváme naše hřibovité houby: hřib Dupainův / Michal Mikšík

Ať nejde ptákům o život…

Ptákům, kteří u nás zůstávají přes zimu, můžeme během tuhých zim se silnými mrazy a s vysokou sněhovou pokrývkou pomoci přikrmováním. Podstatnější však než předkládané množství je kvalita krmiva. Pokud totiž člověk nedodrží některé zásady, může ptákům ublížit.

Divočina krocená řekou: 2. díl – houbový guláš

Vykukují z hrabanky poblíž stromů, rostou na kmenech a větvích, ale někdy se objevují až na padlém dřevě nebo pařezech. Houby – nezelené, heterotrofní organismy, svou výživou závislé na dřevinách. Získávají od nich především cukry, protože si je svépomocí nedokáží vyrobit, zatímco stromy a keře jich během fotosyntézy produkují kvanta.

Jesenické „kameny“ a legendy

Krajinný ráz většiny našich pohoří dokreslují skalní útvary z rozličných hornin, místně zvané „kameny“. Mnohé patří k významným dominantám a orientačním bodům v horském terénu, často zaujmou i bizarním tvarem, a tak není divu, že jsou opředeny dávnými pověstmi a lidovými zkazkami. Kdo by neznal krkonošské Dívčí, Mužské či Polední kameny, Pytlácké kameny v Jizerských horách či jihočeský Dívčí kámen nad hlubokou zátočinou Vltavy?

---

reklama

---