PR článek
Vydejte se s námi na výpravu za kandíkem psím zubem, lýkovcem jedovatým a šafránem bílým
Středočeská jednička bude příjemná vycházka ze známého Petrova u Prahy za drobnou, ale krásnou rostlinkou zvanou kandík psí zub, kterou nikde jinde na našem území nenajdete. Kvete pouze pár týdnů a aktuální termín zavisí na délce zimy. To, jak se k nám dostala, je stále tak trochu záhada. Romantičtější verze hovoří o mniších Strahovského kláštera, kteří ji u nás měli vysadit. Racionálnější pohled se přiklání k tomu, že se jedná o pozůstatek ze čtvrtohor, kdy byl tento druh značně rozšířený. Naučná stezka, která zde vznikla v rámci programu NET4GAS Blíž přírodě, Vás z Petrova zavede až sem a představí celou národní přírodní památku Medník.
Více šancí na úspěšnou výpravu máte s lýkovcem jedovatým. Je to keř, který dorůstá až 150 cm a růžově kvete dříve, než mu vyraší listy, přibližně od února do března (opět záleží hlavně na tom, jak dlouho kraluje zima). Míst, kde se lýkovec vyskytuje, je na našem území relativně dost. Nic nezkazíte, když se vypravíte na Kupsovu skálu u Vlašimi, do pralesa Žákova hora na Vysočinu nebo na naučnou stezku Capartické louky na Domažlicku. V posledním jmenovaném místě si přijdou na své i děti, na stezce jsou totiž interaktivní prvky, jako vodní mlýnek a puzzle. A nemusíte se o ně v tomhle ročním období bát, jedovaté jsou u lýkovce především červené plody. Více informací i s popisem cesty najdete na www.blizprirode.cz.
Poslední výletní "bobřík" se schovává v okolí východomoravského Lačnova. Právě tam s odchodem zimy rozkvétají desetitisíce chráněných šafránů bělokvětých.
„V období, kdy šafrán kvete, se do Lačnova vypraví velké množství turistů. Mnoho z nich však o šafránu, jeho historii, ani o důležitosti jeho ochrany nic netuší,“ říká Miroslav Dvorský z ČSOP Javorníček. Ve společném programu s NET4GAS Blíž přírodě se tak zrodil nápad doplnit místa jeho hojného výskytu informačními tabulemi.
Šafrán bělokvětý je exotická zvláštnost naší květeny, dodnes trochu tajemná. Pochází totiž z jižní Evropy a dosud se nepodařilo uspokojivě vysvětlit, jak se na Valašsko dostal. Tradované pověsti říkají, že se semena šafránu vytrousila z vozů se senem, které s sebou přivezla napoleonská vojska jako krmivo pro koně. I když patří mezi nepůvodní druhy, jeho výskyt na místech tak vzdálených od území původního rozšíření je natolik významný, že bylo místo v Lačnově už ve 40. letech minulého století vyhlášeno přírodní památkou.
Na louce v centru obce, u základní školy v Lačnově, podle sčítání z jara 2012 rozkvétá 35 tisíc šafránů. Další vyhlášenou přírodním památkou s výskytem šafránu jsou Sucháčkovy paseky jihovýchodně od obce (13 tisíc rostlin šafránu). Toto místo láká k vycházkám do okolí. Třetí, veřejnosti dosud málo známé místo s populací blížící se ke 14 tisícům šafránů, mohou návštěvníci obdivovat ve starém sadu na západním okraji Lačnova. Díky pozitivnímu přístupu a zájmu majitelů by mělo být brzy také vyhlášeno přírodní památkou. Aktuální termíny, kdy se za šafrány vypravit, sledujte na webu obce Lačnov.
reklama
