AFP: V Polsku léčí psychiku pobytem a prací na zahradě
Její citové pohnutí je jedním z příznivých účinků hortiterapie, léčby, při níž hraje zásadní roli zahrada. Toto sociální zařízení určené ženám ji praktikuje díky příkladu a financování ze Švýcarska.
"Ve Švýcarsku jsme při našem studijním pobytu viděli nemálo věcí, které jsme pak u nás aplikovali," říká ředitelka ústavu Ruskie Piaski Alina Anasewiczová.
Návštěvníkům hrdě ukazuje krásnou fontánu, kde se v horkých dnech mohou nemocné ženy nejen dotýkat tryskající vody, ale mohou také vstoupit do bazénku a dotýkat se chodidly malých kamínků, které zaplňují jeho dno.
Aby se dostaly k fontáně, procházejí bosýma nohama malou senzorickou cestičkou: po jemném štěrku, po písku a po dřevěné kulatině. To stimuluje chodidla a jejich prostřednictvím mozek.
Za palácem tři pacientky energicky ryjí záhon. Nejenže jim tělesná námaha prospívá, ale rovněž mohou plody své práce konzumovat. Nebo z nich vyrábět zavařeninu a dokonce ji prodávat. Samé pozitivní věci!
"Zahrada skýtá mnoho pocitových prožitků, pacient může vdechovat vůni květin a rostlin, dotýkat se jich. Umožňuje rovněž tělesná cvičení, například pro ty, kdo mají problémy s rovnováhou," vysvětluje doktorka Božena Szewczyková-Taraneková, která při Zemědělské univerzitě v Krakově založila oddělení studia hortiterapie, kde se mohou vzdělávat biologové přející si pracovat v tomto sektoru.
"Samozřejmě když jde o pacienty s nízkou inteligencí, je nutné ze zahrady odstranit toxické rostliny," dodává.
Moderní hortiterapie, jejíž kořeny sahají zejména do starého Egypta, kde lékaři zaznamenali příznivé účinky zahrad na psychicky choré osoby, se zrodila v 19. století ve Spojených státech a v Kanadě a pak se pomalu šířila do Evropy. Po první světové válce se často zranění vojáci posílali do "zeleně", aby se psychicky zotavili.
Hortiterapie sice není léčbou, která by dokázala psychickou nemoc vyléčit, ale intelektuálně a sociálně stimuluje pacienty, posiluje jejich sebedůvěru a zlepšuje jejich fyzickou kondici už tím, že vyjdou ze svých pokojů ven, vysvětluje krakovský psychoterapeut Roman Kwiatkowski. Dnes se praktikuje zejména ve Spojených státech, v Německu a ve Švýcarsku.
Když je špatné počasí nebo v zimě, chodí pacienti méně ven a trpí více depresemi, zdůrazňuje ředitelka Alina Anasewiczová. Dodává, že zahrada je pro choré zdrojem uspokojení: jedna pacientka, která byla na návštěvě u své rodiny, se dokonce chtěla do ústavu vrátit dříve než měla, protože jí prý zahrada chyběla.
Hortiterapie v Ruskie Piaski se mohla rozvíjet díky kooperačnímu programu Swiss Contribution, který běží od roku 2007 do roku 2017 a jehož cílem je vyrovnat rozdíly mezi západními zeměmi a novými členy Evropské unie z bývalého komunistického bloku. Celkem bylo vyčleněno 1,3 miliardy švýcarských franků (32,4 miliardy Kč), z toho půl miliardy (12,4 miliardy Kč) šlo do Polska.
V Polsku bylo zahájeno 58 různých projektů, z nichž některé jsou určeny na zlepšení všeho, co se týká zdraví. V Ruskie Piaski, kde se ještě před několika lety dnešní zahrada podobala pralesu, umožnily švýcarské finance vytvořit "terapeutický park" s několika zahradami: květinovou, bylinkovou a zeleninovou a také ovocný sad.
reklama
