Agrocenzus 2000 stanovil rozměr českého zemědělství
Agrocenzus 2000 byl podle ní uskutečněn v rámci celosvětového zemědělského sčítání, které organizuje Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství FAO a poprvé reálně vytyčuje současný rozměr českého zemědělství.
"Rozsah a způsob zjišťování statistických dat byl poprvé v tomto šetření plně v souladu se směrnicemi Evropské unie," zdůraznila Bohatá. V současné době má z kandidátských zemí obdobné šetření ukončeno pouze Slovinsko, Maďarsko a ČR, naše země však je podle Bohaté jediná, která na svůj Agrocenzus nedostala z EU ani korunu.
Základem pro porovnání statistických dat v ČR a EU je podle ředitele odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiřího Hrbka založení stejných takzvaných prahových (minimálních) hodnot pro zpravodajské jednotky. Předmětem šetření tak byly všechny subjekty obhospodařující alespoň jeden hektar zemědělské půdy, alespoň 1500 metrů čtverečních pěstovaných intenzivních plodin, alespoň 300 metrů čtverečních skleníků a pařenišť a chovající jeden kus skotu, dva kusy prasat, čtyři kusy ovcí a koz, 50 kusů drůbeže a 100 kusů králíků nebo kožešinových zvířat. Agrocenzus podchytil i veškeré subjekty s chovem ryb na vodní ploše bez omezení.
V rámci šetření bylo v ČR osloveno 124 813 subjektů, z toho prahové hodnoty splňovalo 56 487 subjektů. Z tohoto počtu bylo podle stavu k 30. září loňského roku 53 460 fyzických osob a 3027 právnických osob.
Zřejmě největším překvapením ve výsledcích Agrocenzu 2000 je zjištěná celková výměra zemědělské půdy. Podle šetření obhospodařovaly zemědělské subjekty k rozhodnému datu šetření 3 643 168 hektarů zemědělské půdy, doposud se většinou pracovalo s rozsahem 4,2 milionu hektarů. Zjištěný rozdíl je podle Hrbka dán zejména skutečností, že poměrně velké množství půdy, která je klasifikovaná jako zemědělská, není obhospodařována. Agrocenzus přitom sledoval reálně obhospodařovanou půdu.
reklama
