Akademici zkritizovali plány MZe na ochranu míst pro dvě stě přehrad; obce vyzvou vládu, aby seznam neschválila
Plán hlavních povodí České republiky (PHP) je dokument, který má na roky 2007-2012 určit, jak se budou v ČR chránit a využívat vodní zdroje, jak se bude pečovat o vodní a na vodu vázané ekosystémy, ale taky jak se třeba bránit povodním. Jeho součástí byl při projednávání i seznam přibližně dvou set míst, kde by někdy v budoucnu mohly vzniknout vodní nádrže. MZe navrhlo, aby tato místa byla územně chráněna. Protože ovšem spousta míst zasahovala i do chráněných území anebo pokrývala současné zastavěné území obcí, postavili se proti dokumentu ochranáři a dotyčné obce. (Podrobnosti viz článek MZe chce místo pro dvě stě přehrad. Obce a ochranáři proti).
| Podrobný článek o vzniku Plánu hlavních povodí a o sporu o seznam výhledových vodních nádrží najdete tady |
Na samém konci listopadu sepsali k PHP otevřené stanovisko i akademičtí a univerzitní pracovníci. Autory jsou David Pithart, vedoucí oddělení ekologie mokřadů Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR, a Ondřej Simon s Michalem Bílým z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka. Přidalo se k nim navíc téměř dvacet dalších odborníků, mezi nimi například ředitel Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR Michal V. Marek, ředitel Geologického ústavu AVČR Václav Cílek, ředitel Botanického ústavu AVČR Jan Kirschner nebo ředitel Hydrobiologického ústavu AVČR Josef Matěna.
MZe obhajovalo ochranu území pro výhledové vodní nádrže obavami z důsledků globálních klimatických změn. Akademici souhlasí, že mezi problémy, kterým budeme muset v budoucnu čelit, patří i častější výskyt extrémních jevů, jako jsou povodně nebo sucha. Upozorňují ale, že by se v těchto souvislostech neměl podceňovat význam krajiny. Zatímco bezprostřední ochranu lidských sídel a infrastruktury je možné zajistit technickými opatřeními, měly by se při snaze zadržovat vodu v krajině uplatňovat "měkké" přístupy, které pracují s přirozenými retenčními schopnostmi krajiny. Ty totiž podle akademiků automaticky pomáhají u spousty současných problémů: tlumí extrémní průtoky a povodňové vlny, zapojují přirozené procesy při čištění vody, tlumí erozi a odnos látek, zvyšují fixaci uhlíku v ekosystémech atd. Autoři stanoviska - i když stavby vodních nádrží v české krajině a priori nevylučují - tak vyzývají ke "značnému přehodnocení priorit čistě technických přístupů, uplatňovaných v minulých dvou stoletích". Výstavba přehradních nádrží je podle nich totiž velmi drahá a ve srovnání s tím, co nabízí krajina, je jejich potenciál slabý. Kvůli výstavbě nádrží totiž často dochází k likvidaci říčních údolí a niv, které "přitom často představují v součtu svých funkcí podstatně účinnější prvek, než přehradní nádrž samotná" (nemluvě o kontroverzním vysidlování obyvatelstva).
 |
||
| Jizerský důl, jedno z míst, které by v budoucnu mohlo skončit pod vodou. | ||
| Ilustrační foto: Jan Stejskal/EkoList |
Z tohoto pohledu pak autorům stanoviska připadá nevyvážené, že území pro výhledové vodní nádrže je v návrhu PHP přesně specifikováno, zatímco u oněch měkkých opatření je jen obecná deklarace. Důrazně proto žádají, aby byl počet lokalit s návrhem územní ochrany pro případné vodní nádrže výrazně zredukován na podstatně menší počet dostatečně a řádně zdůvodněných návrhů.
Ministerstvo zemědělství na to namítá, že nějaké bližší "dostatečné a řádné" zdůvodnění není možné provést. "V současné době nejsou ani vědecké kruhy schopné říci výhledové potřeby na úroveň poloviny či konce tohoto století (tj. zda dostupnost vodních zdrojů v ČR bude schopná pokrýt potřeby společnosti)," vysvětluje nemožnost řádného zdůvodnění tisková mluvčí MZe Táňa Králová.
Akademici si ve stanovisku ovšem stěžují, že k PHP se při současném způsobu vedení připomínkových řízení nemůžou pořádně vyjádřit ani dotčené obce, ani odborníci. Proto podle nich nemůže vzniknout šířeji pojatý konsensus či naopak nesouhlas s navrhovaným záměrem. "Takto vedená řízení nedostatečně připravené záměry neurychlí, ale naopak můžou vést k eskalaci konfliktů," stojí ve stanovisku.
V chráněných územích by se podle akademiků mělo o výstavbě vodních nádrží uvažovat jen výjimečně. A protože má PHP spíš obecný a koncepční charakter, dali by autoři stanoviska přednost tomu, aby se o případných chráněných lokalitách jednalo až při projednávání plánů pro jednotlivá povodí. Podle MZe by to sice bylo teoreticky možné, ale protože jde v případě hájení lokalit o "dlouhodobý strategický záměr celonárodního významu", měl by být zakotven v "národních" dokumentech, což je právě PHP. Jen s výjimečnou výstavbou vodních nádrží ale souhlasí i MZe - a dál prý snižuje počet míst, která budou v dokumentu zahrnuta. Aktuální "pracovní" verze PHP počítá podle Táni Králové z MZe s územní ochranou už jen 186 lokalit (před začátekm projednávání to bylo 205). Problém prý MZe nevidí ani ve zvýšení důrazu na měkká opatření, což je další z návrhů akademiků. Ti by rádi v PHP přesunuli načasování "měkkých" opatření z dlouhodobých časových horizontů do velmi blízké budoucnosti. "PHP si neklade nějaké "dlouhodobé" úkoly ve smyslu, že je budeme plnit až někdy za dlouhou dobu," tvrdí ale Králová z MZe. "Pokud někdo volá po tom, aby byla tzv. "měkká" opatření realizována prioritně, tak tento záměr je samozřejmě i jedním z hlavních cílů MZe." Problém prý spočívá v "realizovatelnosti" těchto opatření, která jsou v drtivé většině případů směřována na soukromé vlastníky pozemků.
Výhrady akademiků vzala za své iniciativa Stop přehradě, podle které není správné ani možné PHP v současné podobě schválit. Ve svém otevřeném dopise Vládě ČR iniciativa upozorňuje nejen na výhrady akademiků a dalších odborníků, podle nichž není nutnost chránit takové množství míst v PHP důkladně doložena. Navíc Stop přehradě připomíná, že někteří biologové, například Vladimír Bejček, zcela zpochybnili způsob, jakým byl posouzen dopad PHP na chráněná území Natury 2000.
Nejvíc ale iniciativě vadí, že ačkoli se ochrana území pro akumulaci vod týká stovek obcí, jejich informování bylo nedostatečné. "Ještě dnes - na přelomu listopadu a prosince - se nám ozývají přímo dotčené obce, které nic netušily," stojí v otevřeném dopise. MZe se hájí tím, že uspořádalo dvě kola připomínek, kde se sešlo obrovské množství podnětů od obcí sdružení i občanů. Na to iniciativa namítá, že veřejné projednání PHP v procesu posuzování vlivu na životní prostředí proběhlo nepřijatelným způsobem - s vypořádáním připomínek totiž MZe seznámilo účastníky až přímo na tomto jednání, nikoli předem, jak slibovalo. MZe se ale brání tím, že šlo z jejich strany o vstřícný krok, který je z hlediska připomínkového řízení nadstandardní. "Setkání bylo přímo nazvané Veřejné setkání nad návrhem vypořádání připomínek ke koncepci, takže k seznámení veřejnosti s vypořádáním připomínek bylo určené," píše v mailu mluvčí MZe Táňa Králová. Rozhořčení zástupci obcí ovšem přímo na veřejném setkání 3. listopadu sepsali dokument, který připojují k otevřenému dopisu vládě. "V našich připomínkách jsme upozorňovali na konkrétní nedostatky, podávali věcné připomínky a vznášeli konstruktivní návrhy. Navrhovatelé koncepce se - navzdory deklarované vstřícnosti - rozhodli naše hlasy de facto ignorovat," říkají v něm.
MZe zaručuje, že v území vymezeném pro ochranu kvůli akumulaci vody stát nechce pouze takové aktivity, které by mohly "zamořit" dotčené území (například skládky), nebo práce typu lomová těžba, důlní činnost a další nepříznivě působící na hydrogeologické vlastnosti půd a podloží. Starostové ale zdůrazňují, že i pouhá územní ochrana bude mít na obce výrazný negativní vliv: "Sotva lze očekávat investice do občanské vybavenosti, příliv mladých rodin a výstavbu rodinných domů v obcích, které můžou být úplně nebo částečně zatopeny přehradou."
V závěru otevřeného dopisu proto iniciativa navrhuje řešení: PHP by vláda mohla přijmout bez seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod. V příštích letech by pak případné lokality byly schváleny v samostaném dokumentu, který by prošel "transparentní expertní oponenturou" a starostové i občané by dostali odpovídající možnost se k němu vyjádřit.
Iniciativa svůj otevřený dopis pošle ministrům v pondělí 11. prosince, a to i s výčtem obcí a sdružení, které se k němu přidají. "Teď se jedná o asi 35 obcí a přibližně stejný počet sdružení," řekl mluvčí iniciativy Stop přehradě Jan Beránek EkoListu dnes dopoledne. "Obce, sdružení i prostí občané se ale můžou dál přidávat i po odeslání otevřeného dopisu. Jejich seznam budeme aktualizovat až do jednání vlády." Vláda by se Plánem hlavních povodí ČR měla zabývat 22. prosince.
Další informace:
Návrh Plánu hlavních povodí ČR byl v době přípravy tohoto článku k nalezení na stránkách ministerstva zemědělství v sekci Vodní hospodářství.
Otevřené stanovisko akademických a univerzitních pracovníků k návrhu Plánu hlavních povodí ČR najdete tady.
reklama
