Aktivisté kvůli Prunéřovu zablokovali budovu ČEZ
 |
|
|
Ochránci životního prostředí v bílých overalech před sídlem firmy ČEZ rozvinuli transparent s nápisem „Nešetřete na zdraví Severočechů.“ Před budovou vztyčili dvoumetrový kouřící komín a sníh v okolí sídla energetické firmy pokryli „prunéřovským popílkem“ - směsí kávy s vodou.
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Ochránci životního prostředí před budovou ČEZ vztyčili dvoumetrový kouřící komín a sníh v okolí sídla energetické firmy pokryli „prunéřovským popílkem“ - směsí kávy s vodou.
Kvůli plánované modernizaci elektrárny Prunéřov II probíhá posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Do ní se v prosinci vložila oficiálním dopisem Mikronésie, která by chtěla posouzení podle mezinárodních pravidel o přeshraničním znečištění. V zaslaném dopise se říká, že po případné modernizaci a rozšíření provozu by se elektrárna podílela 0,021 procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého v dalších 25 letech, kdy bude v provozu. Podle společnosti ČEZ jsou emise z Prunéřova z hlediska globálních emisí zcela marginální a není možné říct, že by svým vlivem prokazatelně ovlivňovaly území států nejvíce ohrožených změnami klimatu.
Organizace Greenpeace a Ekologický právní servis se snaží vrátit debatu o Prunéřovu zpátky na domácí půdu. Podle ekologických aktivistů je okres Chomutov, ve kterém elektrárna Prunéřov leží, v důsledku jejího provozu dlouhodobě postižen nejvyššími koncentracemi oxidů síry v Čechách. Také zde vznikla petice za využití nejlepších dostupných technologií. Tu podepsalo téměř 3000 lidí.
Aktivisté upozorňují na škody, které způsobí další provoz zařízení. V Prunéřově mají být zmodernizovány tři ze stávajících pěti bloků, u každého ze tří bloků se zvýší výkon z 210 MW na 250 MW. Debata se točí kolem celkové účinnosti elektrárny, kdy nevládní organizace tvrdí, že firma chce použít zastaralé technologie z osmdesátých let. Také jde o to, zda posuzovat modernizovanou elektrárnu jako staré, nebo úplně nové zařízení. To by totiž muselo splnit limit účinnosti 42 %, což je evropský limit pro nově postavenou elektrárnu. Podle dříve ČEZem předložených plánů by měla elektrárna dosáhnout účinnosti 38 %.
Podle nevládních organizací by bylo možné dosáhnout účinnosti 42 %, pokud by se vystavěl jeden velký blok s výkonem přes 600 MW, podobně jako v blízkých Ledvicích. To ale podle ČEZu není vhodné. Jednak kvůli kvalitě uhlí, jednak kvůli nutnosti vystavět teplárnu, která by fungovala jako záložní zdroj tepla pro případ výpadků. A ta by navýšila celkové emise a zdražila by celou přestavbu. O kolik, to není jasné, dnes mluvčí společnosti ČEZ mluvil o pásmu mezi 5 – 10 miliardami korun.
„ČEZ chce použít nejlepší dostupné technologie, posuzovali jsme to mnohokrát, ale Greenpeace tomu prostě nevěří,“ řekl dnes novinářům mluvčí firmy Ladislav Kříž. Podle něj navíc hrozí, že když modernizaci nedojde, poběží elektrárna ve stejném stavu do roku 2020, možná i 2024. Hlavním důvodem je prý technologie, ekonomika je až na druhém místě.
Rozhodnout nakonec musí ministerstvo životního prostředí, které odpovídá za proces posouzení vlivu Prunéřova II na životní prostředí. Rozhodnutí se očekává již od poloviny prosince, ministerstvo svolalo na počátek ledna tiskovou konferenci k výsledkům řízení, nakonec ji ale odvolalo. Na konci minulého týdne nebylo podle tiskové mluvčí ministerstva jasné, kdy úřad stanovisko vydá.
Více k tématu najdete v článcích Mikronésie chce přeshraniční posouzení Prunéřova, používá čísla Jana Pretela a ČEZ: Příspěvek Prunéřova II ke změnám klimatu je marginální.
reklama
