Albánie chce spolupracovat v dopravě
Jednání se zúčastnilo 16 firem, podnikajících zejména ve stavebnictví a v oblasti dopravní infrastruktury - mezi jinými Vodní stavby Zlín, Stavby silnic a železnic, Škoda Plzeň, Stavební obnova železnic či České přístavy. Podle ministryně Shuliové je v Albánii pro české firmy dostatek příležitostí. "Chceme zejména budovat 8. dopravní koridor, který spojí Albánii s Makedonií a Bulharskem a to jak po vodě, tak i po silnici a železnici," řekla dnes novinářům na společné tiskové konferenci Ingrid Shuliová. Podle jejích slov nebylo v Albánii od roku 1990 do roku 1996 investováno vůbec nic do stavby a obnovy dopravních sítí a situace v dopravě je tak jedním z nejpalčivějších problémů současné Albánie. Od roku 1996 pak běží rozvojové programy, financované zejména Světovou bankou a z prostředků programu Evropské unie PHARE.
Ministr dopravy Antonín Peltrám se dnes setkal se svojí albánskou kolegyní Ingrid Shuliovou. Foto: Jakub Kašpar/EkoList
"Ještě před čtyřmi lety se hovořilo u nás o tom, že železnici úplně zrušíme, dnes ale víme, že budeme naopak železnici opravovat a dokonce nové trati stavět," říká Shuliová. V nejbližší době by se podle ní mohly češti dodavatelé podílet na obnově lokomotivního parku albánských drah, na nějž má albánská vláda prostředky ve výši 1 miliónu USD a na výměně 400 tisíc železničních pražců. "Měla jsem z jednání pocit, že čeští podnikatelé mají velký zájem o Albánii a z naší strany musím říci, že je velkou výhodou ČR, že může konkurovat kombinací vysoké kvality a nízké ceny," zhodnotila dnešní setkání Shuliová.
Albánie má 730 km železničních tratí a 3200 km státních (vládou spravovaných) silnic. V roce 1989 zaměstnávaly albánské železnice 10 000 lidí a vlastnily 2200 nákladních a 120 osobích vagónů. Dnes pracuje v Albánii na železnici 2 700 lidí s 250 nákladními a 60 osobními vagóny. "Zdá se ale, že zájem o železnici bude u nás stoupat, i když fakt, že situace je špatná, nelze skrývat," tvrdí ministryně Shuliová.
Albánské železnice jsou akciovou společností se stoprocentní majetkovou účastí státu. Ze státní pokladny jim plynou dotace, z nichž jsou například pokryty veškeré mzdové náklady.
reklama