All Africa: Oblast Sahelu a klimatické změny
 |
|
| Africka oblast Sahel. Podmínky zveřejnění této mapy upravuje Volná licence GNU pro dokumenty. | |
| Foto: Felix Koenig/Wikimedia Commons |
Oblast Sahelu je 3 860 km dlouhý pás směřující od západu k východu afrického kontinentu. Ze severu je ohraničen Saharou, jih je úrodnější. Sahel se rozkládá na ploše více než tří milionů kilometrů čtverečních a je domovem pro téměř 60 milionů lidí.
Obživa více než poloviny obyvatel Sahelu závisí na zemědělství, které tvoří více něž 40 % HDP. Hlavními zemědělskými plodinami jsou proso, čirok, podzemnice olejná a bavlna.
Velký problém pro Sahel, stejně jako pro celou Afriku, představuje populační růst. Podle odborníků bude v roce 2020 v oblasti žít 100 milionů lidí. Do roku 2050 by pak populace měla dosáhnout 200 milionů, měla by se tedy více než ztrojnásobit. Velký populační růst společně se stále palčivějšími environmentálními problémy přinese Sahelu velké potíže.
V oblasti prší pouze pět měsíců v roce. Za posledních 40 let zde byla zaznamenána řada extrémních klimatických výkyvů. Některé roky byly totiž nezvykle vlhké, jiné naopak enormně suché. Vědci se zabývají tím, zda jsou tyto výkyvy způsobeny globálním oteplováním a lidskou činností. Ať tak či onak, mají extrémy zásadní vliv na kvalitu a množství zemědělské produkce.
Názory vědců na to, zda se oblast Sahelu vysušuje či zvlhčuje, se různí. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) se přiklání k názoru, že se Sahel bude ještě více vysušovat. Podle závěrů Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) pak oblast západní a střední Afriky zasáhne v několika nadcházejících desetiletích celosvětově největší zvýšení teplot.
Sahel se potýká s problémem degradace půdy. V oblasti, jejíž velká část populace je závislá na zemědělské produkci, se jedná o problém velmi závažného charakteru. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) podléhá v Sahelu degradaci již více než 80 % půdy. To má řadu příčin. Jedním z činitelů jsou právě extrémní sucha střídaná silnými dešti, které způsobují erozi přesušené půdy. Kromě toho přispívá k degradaci i postupující odlesňování, desertifikace a neustále se opakující obdělávání půdy.
Populace oblasti trpí ve velké míře podvýživou. Rovněž dětská úmrtnost je velmi vysoká. Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že rostoucí teploty budou stále více nahrávat výskytu epidemií nemocí, jako je horečka dengue, cholera a malárie. Podle IPCC se oblast bude kolem roku 2050 potýkat s katastrofální epidemií malárie.
Problémy Sahelu není možné vyřešit poskytováním humanitární pomoci. V roce 2007 požádal Rozvojový program OSN (UNDP) rozvinuté státy, aby zemím Sahelu poskytly dotaci v celkové výši 85 miliard amerických dolarů. Dotace mají být využity pro programy adaptace obyvatel Sahelu na měnící se klimatické podmínky. V tomto týdnu monitoruje situaci v oblasti Jan Egeland, poradce generálního tajemníka OSN.
Podle článku zveřejněného dne 2. června 2008 na serveru AllAfrica.com.
reklama
