All.africa: Naději v boji proti neúrodě přináší australská akácie
 |
|
|
Akácie se mohou stát nadějí subsaharského zemědělství.
Licence: Všechna práva vyhrazena, další šíření obrázku není možné bez souhlasu autora.
|
|
| Foto: Petr Hejtmánek |
Nigerští farmáři však novou plodinu přijímají s rozpaky, i když vyhovuje zdejším podmínkám svou odolností proti suchům, vichřicím, dešťům a vysokým teplotám. Zemědělští odborníci uvedli pro IRIN (Integrated Regional Information Networks), že by tato rostlina mohla být vysazena na rostoucím území odlesněného pralesa.
Míra odlesňování byla v Africe v letech 2000 až 2005 kolem čtyř milionů hektarů ročně. Tato hodnota se, podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization – FAO), blíží jedné třetině celkového ročního odlesňování. Afrika má šestnáct procent rozlohy světových lesů.
Peter Cunningham v Nigeru pracuje pro australskou neziskovou organizaci (Serving in Mission – SIM) jako zemědělský instruktor. Pro IRIN uvedl, že se zde pěstování akácie za posledních 20 let osvědčilo. Rostlina vykazuje vysokou míru přežití. V akáciích je prý potenciál stabilizovat potravinovou situaci a zajistit každoroční úrodu, pokud bude rostlina pěstována správně.
Ve studii neziskové organizace World Vision z roku 2008 Cunnigham napsal: "Nevhodné zemědělské techniky, které se v Nigeru používaly po dlouhá desetiletí, připravily půdu o živiny."
Téměř dva miliony lidí v Nigeru trpí podvýživou. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zdejší vláda oznámila v prosinci roku 2008. Ve srovnání s přecházejícími dvanácti měsíci se počet domácností trpící podvýživou snížil v celé zemi o polovinu. Dle prosincové zprávy byla tato hodnota sedmiprocentní. V zemi stále existují zemědělské oblasti, například Tchintabaraden, který leží 800 km severně od Niamey, hlavního města Nigeru, kde jedna třetina populace trpí podvýživou.
Vláda hledá finanční podporu na nákup semen a hnojiv pro 250 tisíc domácností. Cunningham uvedl, že za jednu rostlinu akácie SIM zaplatí asi pět amerických centů a semena jsou farmářům poskytována zdarma. Věří, že zavedení této plodiny může vyřešit nejistou potravinovou situaci.
Přínosem není jen surovina, ze které lze vyrobit výživnou mouku, ale stromy akácie stromy jsou také ochranou proti písečným bouřím, které způsobují vysoušení méně odolných plodin,“ řekl pro IRIN Cunningham.
Od roku 2004 se Cunningham snaží vzbudit v místních farmářích zájem o pěstování akácie. Pracuje skoro s 500 farmáři ve 33 vesnicích na jihu Nigeru. Každý z farmářů má kolem 100 akácií. Přijetí rostliny však probíhá pomalu. „Farmáři používají tradiční zemědělské techniky již velmi dlouhou dobu. Zavádění akácie probíhá postupně.“ Většina farmářů z regionu Maradi, kde dominuje muslimská populace, je ohrožena neúrodou. „Příčinu ale hledají ve vůli boží. Tato mentalita je bariérou rozšíření plodiny po celé zemi,“ říká Cunningham.
Zájem o plodinu se prý snížil, když v roce 1990 byly ukončeny dotace (v regionu Miradi). „Zavedení plodiny je součástí celosvětového programu boje proti hladu food-for-work (za práci jídlo). Krátce po skončení programu akácie uhynuly.“ Strom žije v průměru deset let.
Situace se podle Cunninghama zlepšuje. Vědci prokázali, že kořenový systém akácie umožňuje plodině lépe odolávat suchům a nárazovým dešťům.
Podle článku "Africa: Do Australian Aborigines Hold Answers to Sahelian Deforestation?" publikovaného 18. března na serveru All.africa.com.
reklama
