Američtí experti doporučují Temelín zastavit
Zahájení procesu uvádění Jaderné elektrárny Temelín do provozu není možné očekávat již v roce 2001, jak plánuje elektrárenská společnost ČEZ, ale zhruba o jeden až dva roky později. Rovněž náklady budou zřejmě v této souvislosti o 20 až 30 miliard korun vyšší, než předpokládá současný rozpočet.
Konzultant v oboru nukleární fyziky Arnie Gundersen uvedl, že temelínská stavba má některé závažné technické nedostatky. Zpráva Státního úřadu pro jadernou bezpečnost z prosince 1998 tyto závady registruje, ale považuje je za odstranitelné. "Ve Spojených státech by Temelín nedostal licenci k provozu, protože by nesplnil bezpečnostní normy," varuje Gundersen. Podle něj jsou všechny závady technicky skutečně odstranitelné. Jejich náprava si ale vyžádá významné zvýšení nákladů na dostabu a její termín prodlouží. Podle Gundersena je "podivné, když Westinghouse (hlavní dodavatel technologie pro Temelín - pozn. EkoListu) nabízí ČR svoji údajně nejmodernější technologii a zároveň tuto stavbu americké pojišťovny odmítají pojistit." Podle Gundersena i Smeloffa uzavřeli Američané v posledním desetiletí předčasně 14 jaderných reaktorů, většinou z důvodů závad, kterými podle Gundersena bude trpět i Temelín.
Gundersen, který v 90.letech připravoval pro americké finanční ústavy hodnocení reaktorů typu VVER-1000 instalovaných také v Temelíně, připomněl, že systém kontroly a řízený instalovaný firmou Westinghouse v Temelíně nebyl dosud testován ani použit. Instalaci systému přirovnal Gundersen k operaci výměny mozku a páteře. "Myslím, že si dokážete představit, jak obtížné je vyměnit mozek i páteř celé elektrárny a předpokládat, že celé testování systému bude trvat pouze devět měsíců," uvedl.
Ani palivo odlišné od toho, které používají americké jaderné elektrárny, nebylo podle Gundersena dostatečně vyzkoušeno. "Palivo, které dodal Westinghouse do Temelína, bylo vyzkoušeno v malé tlakové nádobě," konstatoval s tím, že toto zařízení nelze srovnávat s reaktorem. Dalším rizikem je podle něho otázka udržování provozu reaktoru. "Obávám se, že stavbou Temelína bude ČEZ natolik vyčerpán, že nebude mít peníze na udržování provozu," podotkl. Podle něj provoz může být v tom případě zastaven z bezpečnostních důvodů.
Edward Smeloff doporučil ČR orientovat se spíše na masivní podporu úspor energií a alternativních zdrojů. "Velice bych doporučoval zejména malé a pružné energetické jednotky na bázi plynu a kogenerace - kombinované výroby elektrické a tepelné energie," řekl.
Odhady obou expertů dnes na dotaz ČTK odmítl mluvčí ČEZ Milan Káňa. Termíny výstavby podle něj určuje všemi dodavateli smluvně potvrzený síťový graf. "Všechna tato bezpečnostní opatření, která budou potřeba ke spuštění Temelína, jsou v tomto grafu zahrnuta," řekl. Na bezpečnost stavby i budoucího provozu dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který k bezpečnostním faktorům budované elektrárny nevyjádřil dosud žádné závažné výhrady.
Smeloff v oblasti jaderné energetiky působí od roku 1987, Gundersen pak od roku 1972. Do České republiky přijeli na pozvání nevládní ekologické organizace Hnutí DUHA. Ta patří k otevřeným odpůrcům dostavby JETE.
"Dostavba Temelína by přinesla významná dodatečná rizika. Moje doporučení v tomto případě by bylo elektrárnu nespouštět," uvedl Smeloff. Rozhodnutí stavbu zdroje zastavit by přitom podle něj nemuselo skončit pro ČEZ, který je jejím investorem, bankrotem. "Dohoda splátkových kalendářů na úvěry, kterými se firma v souvislosti se stavbou zatížila, není vyloučena. Riziko bankrotu naopak zvyšuje případné neuplatnění elektřiny z Temelína na trhu," řekl Smeloff.
ČEZ však v souhrnném stanovisku k závěrečné zprávě expertní komise, která aspekty dostavby Temelína posuzovala, uvedl, že ztráta v souvislosti se zastavením stavby by pouze v roce rozhodnutí činila 82 miliard korun. V dalších letech pak zhruba čtyři miliardy korun. Při zastavení stavby JETE by tak hospodaření společnosti skončilo ztrátou zhruba 77,5 miliardy korun, což je více než současné základní jmění. To činí 60 miliard korun.
Ztráta, která by převýšila základní jmění firmy v případě zastavení stavby, by podle Smeloffa nemusela zabránit ČEZ stanovit po dohodě s věřiteli nové splátkové kalendáře a dluh vytvořený stavbou elektrárny postupně vyrovnat. ČEZ však bude muset prokázat, že kromě pokrytí provozních nákladů bude schopen tyto závazky splácet. "To bude snazší, pokud nebude zatížen dalšími dluhy například v souvislosti se zmíněnými riziky (dostavby)," uvedl.
Rozhodnutí nepokračovat ve stavbě Temelína musí při možném růstu spotřeby elektrické energie provázet tlak na snižování energetické náročnosti průmyslu a domácností. Chybějící energie by při nedostatečnosti úspor mohla podle něj ČR dovážet nebo pokrýt malými paroplynovými zdroji. "Jejich výstavby trvá maximálně 24 měsíců, mohou tak pružně reagovat na aktuální poptávku (po elektřině)," dodal.
Hnutí DUHA americké experty do ČR pozvalo na základě diskuse o budoucnosti tuzemské jaderné energetiky, kterou rozhodnutím o vypracování variant české energetiky s jadernou elektrárnou Temelín a bez jejího využití zahájila vláda. Spojené státy byly v situaci, kterou nyní řeší Česká republika, před dvaceti lety, jejich zkušenost je proto pro diskusi podle ekologů velmi cenná, uvedli ekologičtí aktivisté.
Edward Smeloff působí v jaderné energetice od roku 1987, kdy pracoval na postu ředitele Sacramento Municipal Utility District , páté největší elektrárenské společnosti ve veřejném vlastnictví v USA. Jako expert pracoval rovněž pro Národní sdružení regulátorů energetiky, Sdružení veřejných elektráren a Národní sdružení spotřebitelů elektřiny. Od června 1997 je ředitelem energetického projektu university Pace v New Yorku.
Arnie Gundersen pracuje v oblasti energetiky od roku 1972. Od roku 1990 se živí jako samostatný konzultant v oblasti jaderné energetiky s důrazem na bezpečnost. Úzce spolupracoval rovněž s federální Komisí pro jadernou bezpečnost, americkým ekvivalentem tuzemského Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Dosavadní rozpočet elektrárny předpokládá investice 98,6 miliardy korun. Prostavěno již bylo 71 miliard korun. Dalších deset miliard korun je však smluvně vázáno. Využití produkce elektrárny na tuzemském trhu ČEZ očekává už v době uvádění zdroje do provozu, tedy v letech 2002 až 2004. Při negativním vývoji tuzemské ekonomiky pak nejpozději v roce 2005.
reklama
