https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/analyza-srpnove-povodne-vody-muze-byt-jeste-o-tretinu-vic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Analýza srpnové povodně: vody může být ještě o třetinu víc

11.2.2004 17:00 | PRAHA (EkoList)
Předloňská srpnová povodeň mohla být ještě o třetinu horší. Vltavská kaskáda nepřispěla ke zhoršení jejího průběhu. Povodeň měla kladný vliv na revitalizaci říčních toků. Stojí to v odborné analýze povodní, kterou pro vládu za 80 milionů korun vypracovalo ministerstvo životního prostředí.
 

Povodně v Čechách v roce 2002 byly rozsahem záplav, vzestupem hladin a následky zcela mimořádné. Postihly 1,6 milionu obyvatel a přímé majetkové škody byly prozatím vyčísleny na 73,1 miliard Kč (pro srovnání - škody v roce 1997 byly 62,6 miliard Kč).

Od 6. do 13. srpna 2002 přišly dvě vlny srážek. Obě patří mezi největší, které byly na našem území zaznamenány. Na některých místech (Novohradské hory, hřebeny Krušných a Jizerských hor) dosáhly až 1,6 násobku stoletých srážkových hodnot. Rekordní výjimkou se stalo okolí Cínovce, kde napršel trojnásobek stoletých srážek. Přestože šlo o srážky extrémní, dosáhly jen 68 % maximálních hodnot, které jsou v našich zeměpisných šířkách možné. To znamená, že by nás mohly postihnout povodně ještě o třetinu vydatnější.

Ilustrační kresba: Karel Stibral/EkoList

Pomohlo jen Lipno a Orlík
Při nástupu druhé vlny srážek byly už podle zprávy vyčerpány přirozené zadržovací schopnosti krajiny, na mnoha tocích došlo k překročení největších známých kulminačních průtoků a kapacita většiny vodních děl byla naplněna. Na Vltavě pouze Lipno I a Orlík významněji přispěly ke zmenšení kulminačních průtoků, na nádrži Orlík to ovšem bylo za cenu překročení maximální přípustné hladiny v nádrži. Odtoky v nádržích Vltavské kaskády pod Orlíkem se časově i velikostí v podstatě rovnaly přítokům do nádrží. Jak ale uvádějí autoři, průběh povodně by jiné manipulace na nádržích Vltavské kaskády nemohly výrazně ovlivnit. Podobně byl malý i vliv nádrží na rychlost postupu povodně po střední Vltavě a nedošlo k očekávanému urychlení postupu vlny nádržemi.

Povodně způsobily přelití mnoha rybničních hrází, zejména při druhé srážkové vlně. Havárie v důsledku protržení hráze nastala celkem u 23 rybníků. Zejména u větších rybničních nádrží se příznivě projevila jejich schopnost pojímat vodu, a to zejména u největšího rybníka Rožmberk, jehož vliv na povodně v povodí Lužnice byl rozhodující.

Během povodní došlo k poškození čističek odpadních vod, vyplavení nečištěných odpadních vod a vyplavení nebezpečných odpadních vod a kalů do toků. Do řeky se dostaly také fekálie z žump, jímek apod. Proto jejich důkladné zabezpečení proti záplavám autoři považují za nezbytné. Technicky zabezpečit by se měly staré ekologické zátěže a sklady nebezpečných látek proti možným splachům či průsakům. Jde například o velké chemičky v okolí Labe.

Přestože lesy mají velkou schopnost zadržovat vodu, srpnové srážky byly již nad jejich možnosti a v horských oblastech docházelo k jejich spontánnímu odtoku. Přírodní ekosystémy nebyly povodní nijak výrazně zasaženy. Ukázalo se, že faktory, které mají vliv na kulminační průtok, jsou při tak velkých srážkách člověkem neovlivnitelné. To však neznamená, že opatření ke zvýšení retenční kapacity krajiny nemají smysl - jejich úloha je při menších srážkách nenahraditelná.

Srpnová povodeň znovu důrazně připomněla, že řeka v režii přírodních živlů má snahu vracet se ke své původní trase, k přirozené stavbě údolní nivy a ke všem procesům, které v ní dřív probíhaly. Za jeden z mála kladů povodní by tak mohl být pokládán jejich revitalizační efekt, který přiblížil toky přírodním parametrům a který byl oproti slabým výsledkům státního Programu revitalizace říčních systémů velký. Hlavně v přírodě blízkých úsecích toků (zejména Lužnice, Vltavy a Berounky) došlo k dotvoření, které posiluje přírodní charakter toku a nevyžaduje razantní nápravné zásahy. Dále se ukázalo, že tam, kde se předem počítalo s možností velké povodně, obvykle nevznikaly velké geologické změny ani velké škody.

Bolest na duši
Mnoho staveb, především v druhé polovině minulého století, vzniklo bez ohledu na riziko povodní, a proto na nich došlo ke značným škodám. Na základě analýzy autoři zprávy doporučují výrazně posílit úlohu územního plánování a rozhodování stavebních úřadů ve spolupráci s vodoprávními úřady a správci povodí při povolování staveb ve všech územích ohrožovaných povodněmi a při usměrňování způsobu využívání záplavového území. Pomoci by k tomu měly i podrobně vypracované mapy. Při povodni se totiž ukázalo, že voda šla občas úplně jinudy, než odhadovaly předběžné modely.

Z výsledků analýzy zdravotních dopadů povodně vyplývá, že k subjektivnímu zhoršení zdravotního stavu došlo u 42 % postižených povodněmi. Z toho u 46 % bezprostředně při povodňové situaci, u 39 % potíže začaly do 6 týdnů po povodni a do půl roku se projevily u 13 %. U mnoha z nich zhoršený zdravotní stav a potíže přetrvávají i po roce. Ze zdravotní dokumentace vyplývá, že nejčastější nemocí byly duševní poruchy.


reklama

 
Martin Mach
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist