Arnika: Němci zpochybnili výstavbu jezů na Labi

Hlavní argument, kterým ministerstvo dopravy ospravedlňovalo výstavbu vodních děl na Labi, byl opět zpochybněn. Německo totiž nemůže poskytnout záruku, že do dvou let bude Labe od německé státní hranice do Magdeburgu splavné pro lodě s ponorem 140 centimetrů po 345 dní v roce, na což se české ministerstvo dopravy dosud spoléhalo. Tato informace podle předsedy ekologického sdružení Arnika Vlastimila Karlíka padla na víkendovém mezinárodním sympoziu Strategie pro Labe v německém Dessau.

Na německém úseku Labe probíhají nyní práce zaměřené na údržbu a nápravu situace po povodních z roku 2002. Tyto práce spočívají v opravách koncentračních hrází a odtěžení nanesených sedimentů. Podle německé strany je cílem těchto úprav obnovit charakter řeky a její parametry pro vodní dopravu z doby před povodněmi.

"Statistiky ukazují, že v době před povodněmi byl na německém úseku přípustný ponor menší než 140 centimetrů po dobu okolo 90 dnů v roce," připomněl Karlík. Údajná plnosplavnost německého úseku je přitom podle ministerstva dopravy jedním z hlavních argumentů pro výstavbu jezů v Postředním Žlebu a Malém Březně.

Plánovaná vodní díla by podle Arniky zasáhla hned dvě Chráněné krajinné oblasti - Labské pískovce a České středohoří. Jejich realizace se také podle Arniky neslučuje s mezinárodní dohodou o zvláště chráněných územích evropského významu (Natura 2000), kterou nedávno podpořila Poslanecká sněmovna.

---

reklama

---