Asia Times: Čína hraje kvůli změnám klimatu dvojí hru
Čína, která je zodpovědná za 12 % celosvětových emisí oxidu uhličitého, se spolu s dalšími 141 zeměmi zavázala plnit podmínky Kjótské dohody o snižování produkce skleníkových plynů. Tímto krokem sama sebe pasovala na obránce životního prostředí, zatímco její velký vzor Spojené státy tuto dohodu odmítly a staly se v očích celého světa "nezodpovědnou" velmocí. Na druhou stranu se Čína připojila i k opozičnímu Asijsko-pacifickému společenství pro čistý rozvoj a klima, které připravily Spojené státy jako protiváhu Kjótskému protokolu. Fórum, kterému se přezdívá uhelný pakt, sdružuje největší producenty skleníkových plynů planety - USA, Austrálii, Čínu, Indii, Japonsko a Jižní Koreu. Ekologové tuto dohodu odmítají s tím, že chce jen odvést pozornost od neochoty USA a Austrálie přistoupit na podmínky Kjóta. Čína nicméně ratifikovala obě dohody, což dobře odráží její vlastní konflikt mezi potřebou splnit energetické nároky obrovsky se rozvíjející ekonomiky a zároveň uspokojit požadavky celosvětových obav z klimatických změn.
Oficiálně vyhlásili představitelé Číny nové koalici zdvořilou a velice zdrženlivou podporu. Její první schůzka také ve státem řízených médiích nevyvolala nijak zvlášť velký ohlas, rozhodně ne takový jako konference OSN o klimatických změnách v kanadském Montrealu. "I když je Asijsko-pacifické společenství dobrým krokem na dlouhé cestě boje proti globálnímu oteplení, dosud nepřináší žádná konkrétní řešení ani skutečně fungující opatření snižování emisí skleníkových plynů," říká Zhang Jianyu, vědec z pekingské univerzity Tsinghua. Jenže navzdory velkým slovům se zdá, že Čína přijme jen několik krátkodobých řešení, protože hlavní úsilí se upíná k uspokojení obrovského hladu po energii. Země plánuje výstavbu 562 nových uhelných elektráren, což je téměř polovina z těch, které mají být uvedeny do provozu na celém světě do roku 2012, kdy také končí první fáze Kjótské dohody. Z tohoto hlediska bude snížení emisí o 5 %, k němuž se Čína zavázala, pravděpodobně jen nepatrným ulehčením, až začne flotila nových uhelných elektráren vypouštět svoje emise. V žádné zemi světa nerostou emise oxidu uhličitého tak rychle jako v Říši středu. V roce 1990 to bylo 10,5 % celosvětových emisí, v roce 2001 12,7 % a nyní se produkce skleníkových plynů drží na druhém místě za Spojenými státy. Jejich 25% příspěvek k celosvětovému znečištění však Čína dohoní v následujících desetiletích. Země také těží nejvíce uhlí na světě a její spotřeba ropy se za posledních dvacet let více než zdvojnásobila. Podle článku Antoanety Bezlové Asia Times 24. 01. 2006.reklama
