Asia Times: Vietnam chce místo plantáží rozsáhlé doly na bauxit

Vietnamská vláda plánuje rozsáhlou těžbu bauxitu ve střední části země. Místní obyvatelé tak zřejmě přijdou o své čajové a kávové plantáže, navíc celé oblasti hrozí těžké poškození životního prostředí, píše server Asia Times.

Vietnam chce místo plantáží rozsáhlé doly na bauxit. Na ilustračním snímku bauxitový důl Gánt v Maďarsku. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic
Foto: Civertan Grafikai Stúdió/Wikimedia Commons

Pahorky v provincii Lam Dong, které se využívaly jako čajová pole, byly již srovnány se zemí. Vznikl tak padesáti hektarový pozemek pro těžbu bauxitu, napsal státem kontrolovaný deník Tuoi Tre. „Stejné práce probíhají na území provincie Dak Nong, ale ve větším měřítku – na ploše 200 hektarů,“ cituje Asia Times deník Tuoi Tre.

Vláda se rozhodla pro těžbu bauxitu, suroviny na výrobu hliníku, navzdory protestům vědců a ochránců životního prostředí. Kvůli rostoucímu zájmu o plánovanou těžbu bauxitu prohlásil minulý měsíc premiér země Nguyen Tan Dung, že monitorování stavu životního prostředí v oblasti bude lepší než dosud a ujistil, že těžařské společnosti musí dodržovat všechny ekologické standardy.

Vietnam má třetí největší zásoby bauxitu na světě, odhadují se na 5,5 miliardy tun. Podle vlády také těžba pomůže lidem zlepšit jejich sociální a kulturní úroveň a celkově zlepší podmínky pro život v dosud poměrně zanedbané oblasti.

Vládní nařízení také počítá s výstavbou závodu na výrobu hliníku. Ten by měly společně vytvořit státní těžařská společnost Vinacomin spolu s čínskou firmou, která bude také spolupracovat na přípravě bauxitových dolů v obou provinciích. „Každý z nich by měl produkovat 600 000 tun hliníku a vydělávat zhruba 150 až 200 milionů dolarů ročně. Mělo by také vzniknout dva tisíce pracovních míst,“ řekl Asia Times šéf Vinacominu Doan Van Kien. Řada vědců, ochránců životního prostředí a odborníků na kulturu se velmi hlasitě ozvala proti plánovanému otevření dolů. Také se prý projekt nemusí vyplatit. Podle bývalého ředitele Vinacominu by mohl být celý projekt nevýdělečný i jen kvůli malému navýšení celkových nákladů nebo poklesu celosvětové ceny suroviny.

Nejznámějším odpůrcem těžby se stal Vo Nguyen Giap, generál z vietnamské i první indočínské války a jeden ze zakladatelů komunistické strany Vietnamu. V otevřeném dopise vyzval vládu, aby projekt zastavila. Podle něj z hlediska národních zájmů a dlouhodobého a trvale udržitelného rozvoje země bude těžba bauxitu jen přinášet problémy a to jak s ochranu prostředí, tak problémy sociální a bezpečností. Kvůli obavám z velkého poškození přírody nedoporučili těžbu bauxitu již na počátku osmdesátých let sovětští poradci, připomněl v dopise generál Giap.

Další odpůrci mají obavy o zničení obrovské plochy lesů a plantáží a také z množství toxických kalů, které po těžbě zbudou. V provincii Lam Dong využívají zdejší jezero pěstitelé čaje jako zdroj vody na zavlažování. Jenže těžební společnost počítá s tím, že jezero využije jako místo, kam bude ukládat „červené bahno“, tedy jedovatý odpad z těžby bauxitu. „Žádné jezero tu nebude, naši čínští partneři jezero vyhloubí a budou ho využívat jako skladiště pro červené bahno,“ citují Asia Times dalšího z odpůrců projektu Nguyen Thanh Sona.

Podle něj by se investice, které mají směřovat do těžby bauxitu, vrátily rychleji, kdyby se investovaly do pěstování kávy. „Jak se jednou tady začne těžit, nebude možné půdy využívat pro zemědělství bez rozsáhlých rekultivací,“ řekl Sona. Podle něj pravděpodobně dojde kvůli extenzivnímu využívání vody ke kontaminaci jejich zdrojů. Přitom v regionu je vody nedostatek již nyní.

„Červené bahno je velmi nebezpečné, protože ho ze 70 % tvoří hydroxid sodný,“ řekl Asia Times Son. Jediná možnost je prý zakopat ho do země nebo někde trvale uložit na povrchu. Podle Sona ale představuje kopcovitá krajina provincie problém. Při špatném uložení by mohlo toxické bahno kontaminovat půdu nebo vodní toky. Jedovaté látky by se mohly dostat z kopců středního Vietnamu až do jižních oblastí země.

Podle článku Tran Dinh Thanh Lama zveřejněného na serveru Asia Times 02. 06. 2009.

---

reklama

---