Auto na cukr? Vědci vyrábějí palivo málem zapomenutou metodou

Dávno opuštěný proces fermentace, kterým se před sto lety ze škrobu produkoval aceton potřebný pro výrobu výbušnin, by mohl způsobit revoluci ve výrobě zelených paliv. Díky vylepšené metodě by se mohl vyrábět benzín nebo nafta z rostlin a odpadů ze zemědělství, říká studie vědců z univerzity v Berkeley.

Chemici a chemičtí inženýři se spojili, aby oživili technologii bakteriální fermentace, kterou objevil téměř před sto lety Chajim Weizmann, chemik a první premiér státu Izrael. Za první světové války dokázal pomocí bakteriálního kvašení vyrábět synteticky aceton. Podle současných vědců by se stejná metoda mohla stát základem výroby zelené nafty, píšou v časopise Nature.

Díky rekonstruovanému procesu fermentace totiž vzniká látka, která obsahuje mnohem více energie na litr než etanol, který se dnes používá v dopravě. Podle vědců by mohla být komerčně využitelná technologie k dispozici během pěti až deseti let.

Původní metoda využívá bakterii Clostridium acetobutylicum ke kvašení cukrů, díky čemuž vzniká aceton, butanol a etanol. Právě aceton se v dobách první světové války používal při výrobě korditu, výbušniny, jež nahradila střelný prach.

Vědci se rozhodli původní metodu vylepšit tak, aby byla méně energeticky náročná. To se povedlo díky zdokonalení fermentace, která využívá přírodních látek fungujících jako rozpouštědla. Ta dokážou ve směsi uchovat většinu etanolu a správný poměr acetonu a butanolu. Díky tomu potřebuje celý proces méně než 10 % energie, která by byla potřebná na běžnou destilaci. Vědci tak relativně nenáročně z fermentační směsi odstranili většinu acetonu a butanolu a získali ideální mix uhlovodíkového paliva, které se podobá běžné naftě.

Podle testů se také jako běžná nafta dá využít ve spalovacích motorech. „Palivo je zcela kompatibilní s naftou a může být označeno jako nafta, jak pro letní, tak pro zimní použití podle podmínek v jednotlivých státech,“ říká spoluautor studie zveřejněné v časopise Nature Harvey Blanch.

Chemický proces může využívat celou řadou vstupních látek, které se dají získat z rostlin, tedy obnovitelných zdrojů - glukózu (hroznový cukr), sacharózu (řepný cukr) nebo škrob. To znamená, že by se palivo dalo vyrábět z rostlin, které se nepoužívají jako potraviny, například různé traviny, dřeviny a nebo odpady ze zemědělské výroby.

I když cena nového paliva je stále vyšší, než nafta vyráběná z fosilních paliv, metoda nabízí podstatné snížení emisí skleníkových plynů. „Úžasné na tom je možnost využívat biomasu radikálně jinak a vyrábět obnovitelným způsobem řadu věcí, od paliv až po umělé materiály jako jsou plasty,“ říká Dean Toste.

Nově objevená metoda nabízí široké využití. Díky proměnlivé době reakce může proces fermentace vytvářet lehčí uhlovodíky typické pro benzín, nebo uhlovodíky s dlouhým řetězcem jako má nafta. Možné je nechat vykvasit palivo podobné leteckému benzínu.

Metoda využívaná za první světové války se kvůli levné ropě brzy stala ekonomicky nezajímavou. Ke slovu přišla opět za druhé světové války, kdy se využívala při výrobě gumy. Poslední průmyslový provoz byl v USA uzavřen ve roce 1965.

---

reklama

---