Experti varují: Výrazně přibývá nehod s dětskými chodci

„Děti jsou méně vidět, jsou drobnější, zbrklé a impulsivní,“ říká Jiří Landa k nehodám s dětmi.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Ernst Vikne / Flickr

Nehody s dětmi jsou častější

Podle policejních statistik došlo v roce 2010 k poměrně značnému poklesu následků dopravních nehod. V Praze je však pokles oproti zbytku republiky pomalý. Podle součtu úmrtí a vážně zraněných se v hlavním městě v posledních pěti letech oproti zbytku ČR daří snižovat závažné následky dopravních nehod jen poloviční rychlostí. Navíc je v Praze vysoký podíl chodců na celkovém počtu obětí dopravních nehod – kolem 50 %. Iniciativa Auto*Mat tvrdí, že Praha nevěnuje bezpečnosti chodců dostatečnou pozornost. V pětiletém trendu však závažné následky u nehod chodců klesají.

Alarmující je, že se otáčí dosavadní trend snižování počtu zraněných dětí při nehodách. Loni se téměř o třetinu zvýšil počet nehod, při kterých byl v ulicích Prahy zraněn dětský chodec. Souvisí to s faktem, že se po populačním boomu před pár lety zvyšuje počet dětí. Loňský celkový počet dopravních nehod s dětskými chodci byl nejvyšší od roku 2005, naštěstí jde většinou o drobná zranění. „Děti jsou méně vidět, jsou drobnější, zbrklé a impulsivní,“ říká ředitel oblasti doprava a dopravní inženýrství v Cityplanu Jiří Landa k nehodám s dětmi. Upozorňuje, že se od dětí nedá očekávat „rozumné“ chování. Lékem by prý byl v Praze i na vesnicích bezpečný oboustranný chodník a tlačítková chodecká signalizace na semaforech u škol.

Vyšší počet zraněných dětí je podle zpracovatele studie Vratislava Fillera z Auto*Matu způsoben několika faktory. Kromě vyššího počtu dětí v ulicích a houstnutí automobilové dopravy může být důvodem, že se vyčerpala "jednoduchá" opatření spočívající v oddělení chodců a motorové dopravy. „Současně zabezpečování a zpřehledňování přechodů pro chodce jde v Praze velmi pomalu a jsou na něj věnovány mizivé prostředky,“ uvedl Filler pro Ekolist.

Podle Fillera by pro větší bezpečnost chodců i řidičů bylo vhodné urychlit úpravy nepřehledných přechodů pro chodce a křižovatky. Podle něho by se mělo také začít vážně uvažovat o zavedení omezení rychlosti na 30 km/h mimo hlavní ulice. „Tam, kde nelze chodce a auta od sebe oddělit, je nutné zajistit, aby následky případných nehod byly co nejmenší. A to je možné jedině snížením rychlosti,“ řekl Filler inspirován příkladem Nizozemí, kde podobný koncept nese kýžené ovoce v podobě nižšího počtu dopravních nehod.

Cyklistika zažívá boom

Přestože počet nehod se zraněním u cyklistů od loňského roku vzrostl, v poměru k celkovému využívání jízdního kola následky dopravních nehod klesají. Cyklistická doprava je stále intenzivnější, údajně vzrostla meziročně o 30 % a bezpečnost se nejrychleji zlepšuje v hlavním městě. „Dá se tak říct, že jízda na kole po Praze byla v roce 2010 oproti předchozímu roku zhruba o 20 % bezpečnější,“ informuje Auto*Mat. Podle Fillera stojí za vzrůstající oblibou cyklistiky fakt, že se za poslední tři roky v Praze vybudovala „alespoň kostra sítě už celkem pohodlných a bezpečných tras.“ V Praze je prý stále problémem komplikovaná doprava přes centrum, nedostatek stojanů pro parkování a špatné propojení cyklotras a cyklostezek, končících na hranicích centra.

Jiří Landa uvedl, že podporuje cyklistické a smíšené stezky mimo silnice mezi obcemi a k situaci v Praze dodává, že jízda na kole po chodníku v parcích a podél domů je bezohledná a nebezpečná pro malé děti a starší osoby. Podle Landy se pro cyklisty dělá hodně a někdy prý i „draho a zbytečně“. „Ve městě se určitě dělá daleko méně pro matky s kočárky než pro cyklisty. A matek je více a mají daleko obtížnější situaci - kočár a druhé dítě s kolem nebo koloběžkou,“ vzpomněl Landa na početnou skupinu populace.

Podle Tomáše Cacha, odborníka na dopravu a cyklistiku, by se podpora cyklistiky mohla zlepšit. Cach pro Ekolist uvedl, že v ideálním případě si každý člověk může svobodně vybrat, jestli pro danou cestu využije kolo, vlak, auto či půjde pěšky. Tyto vyvážené podmínky prý v Česku kromě pár výjimek nejsou. Dopravní prostředky by si podle Cacha neměly konkurovat, ale doplňovat se.