Až polovina herbářových položek v muzeích je zařazena špatně
Většina z nás by při návštěvě muzea přírodních věd předpokládala, že historické exponáty zařazené v katalogu herbářů budou patřit mezi hodnověrné zdroje informací. Jenže více než polovina historických vzorků disponuje nesprávnými jmény. „A bez přesných druhových a rodových názvů je přínos těchto sbírek ve vztahu k okolnímu světu přinejmenším pochybný,“ říká Robert Scotland z katedry Botaniky a rostlinných věd Univerzity v Oxfordu pro server Mongabay. „Když to, co je ve sbírkách, nekoresponduje s realitou venku, ty sbírky prostě nedávají smysl.“
Aby dospěl k tak razantnímu názoru, prozkoumal nejprve správnost určení vzorků tří skupin rostlin. Spolu s kolegy z Oxfordu a Královské botanické zahrady v Edinburghu se snažil zjistit, jak rozsáhlé dezinterpretaci faktů vlastně čelí. Nejprve prozkoumali na 4500 herbářových položek zachycujících africký zázvorník. Zjistili, že 58 % vzorků „neodpovídalo realitě“. Nešlo jen o to, že by historickému vzorku bylo přiřazeno jméno, které se dnes již nepoužívá. Velmi často se jednalo i o zcela jiný druh a dokonce odlišný rod.
Druhým krokem bylo prozkoumat duplicitu herbářových položek napříč světem. Za časů, kdy slavní objevitelé a encyklopedisté putovali světem totiž bylo běžné, že šťastný „první“ nálezce rostliny odebral v terénu více vzorků jednoho exempláře, a poslal je do několika muzeí světa. Tady se pak o jejich zařazení postarali kurátoři a specialisté. Jak doložil Scotland a jeho kolegové, v případě vzorků z čeledi Dipterocarpacea (Dvojkřídláčové) si ale rozhodně nepočínali muzejní experti stejně. Hned 29 % vzorků bylo zařazeno pod chybnými jmény, v nesprávných čeledích anebo byly zcela špatně popsány.
Na závěr se pak pustili do databáze 50 000 vzorků rostliny povijnice (Ipomoea), aby zjistili, že názvy 40 % exemplářů se už dnes nepoužívají, 16 % je nesprávně přiřazeno a názvy 11 % jsou přinejmenším nekompletní. Kritické zhodnocení úrovně herbářů s sebou ale neslo uvedení nejčastějších příčin záměn a omylů.
„Je příliš málo taxonomických revizí, nebo monografických studií zaměřených na konkrétní druh,“ popisuje Scotland. „Druhým problémem je samo množství vzorků v herbářích. Od roku 1970 se totiž počet položek zdvojnásobil, což činí možnost chybné identifikace pravděpodobnější. A do třetice – na množství herbářů připadá jen minimum odborníků, kteří by je kontrolovali. “ Oxfordští vědci dále upozorňují na podobné závěry entomologické studie z roku 2004. Zdá se tedy, že by se problém špatné identifikace a nepatřičného nálepkování mohl týkat i jiných živočišných a rostlinných skupin.
„Náš střízlivý odhad je, že více než polovina historických vzorků ve světových přírodních muzeích může být chybně zařazena,“ doplňuje Zoë Goodwinová. Ta vidí řešení celé situace v digitalizaci dostupných vzorků a následné zpřístupnění a propojení databází. „Informace skryté v herbářích muzeí mohou adresně přispět k řešení současných problémů, pokud ovšem budou správně zařazeny.“
reklama