BBC: Bangladéš platí za „hříchy bohatých“
Většina vědců se shoduje na tom, že klimatické změny jsou realitou a že v jejich důsledku se bude zvedat hladina oceánů. Podle Mezivládního panelu o klimatických změnách (IPCC) vzrostla průměrná teplota zeměkoule minulém století o 0,6°C. Hladina vody se zvýšilo o 9 až 20 centimetrů a podle vědeckých odhadů nás do konce století čeká další nárůst o 9 až 88 centimetrů.
Bangladéš v jižní Asii se stane jednou z nejhůře postižených zemí. Tato země se nachází v nízko položené deltě řeky Gangy a je velmi hustě obydlena. Char Bangla je jeden z tisíce ostrůvků v ústí řeky Gangy. Volná půda je tady přístupná podle toho, jaký je příliv a odliv a jaký průběh mají roční období, jestli řeka zeminu odplaví a odnese ji až do moře.
Obyvatelé Char Bangla jsou lidé, kterým nejvíc škodí zvýšení hladiny oceánu. „Kvůli tomuto neštěstí se pořádně nadřeme,“ říká Abdul Razzak. „Je s tím pořád nějaké trápení. Někdy je příliv o metr až metr a půl vyšší, to pak vůbec nemůžeme spát a musíme zůstat vzhůru.“ Vesničané vybudovali ze zeminy zábrany, které mají chránit jejich slaměné domky. Vysázeli na březích stromy ve snaze, aby jejich kořeny ochránily zem před erozí. Jenže v dlouhodobém měřítku jsou naděje ostrovanů marné. Některé odhady říkají, že v případě velkého zvýšení hladiny oceánu bude znehodnocena nejméně pětina podzemní vody. A nejsou ohroženy jen samotné pobřežní oblasti Bangladéše, protože vyšší hladina přinese mnohem častější nebezpečí velkých záplav.
„Tahle země je placka, prostě všude placka,“ říká Atik Rahman z Centra současných studií, který zkoumal, jak klimatické změny ovlivní zemi. „Proud vody, který přichází z Himalájí a který je obrovský, závisí na rozdílu ve výšce hladiny. Když bude hladina moře vyšší, průtok vody bude omezenější. Dnes se o Bangladéši mluví jako o zemi, kde jsou časté povodně, v budoucnu bude situace mnohem horší.“ Hlavní problém však podle Rahmana bude ve znečištění spodních vod slanou mořskou vodou, kvůli kterému nebude možné nic vypěstovat na polích ležících blíže než 40 kilometrů od nové pobřežní čáry.
Největší ironií je, že Bangladéš sama má jen velmi malý podíl na emisích plynů, které způsobují klimatické změny, zatímco důsledky se jich dotýkají velmi těsně. Lidé na ostrovech nemají elektřinu, vaří na hliněných sporácích a svítí si svíčkami. Lidé z Char Bangla jsou si vědomi, že je navštěvují „hříchy bohatých“. Abdul Razzak říká: „Jsme naštvaní na lidi, kteří postavili ty továrny. Kvůli nim se topíme v moři.“ Jeho soused Abdus Salaam Taluikdar dodává: „Jsme naštvaní, ale snažíme se žít tady dál. Nemůžeme nic dělat a všichni máme zlost.“
Atik Rahamn doufá, že bohaté země nějak pomohu zemím jako je Bangladéš, které budou postižené klimatickými změnami, ačkoli k jejich tvorbě téměř ničím nepřispívají. „Když se tak nestane, budeme ten stav nuceni nazývat klimatická genocida, protože to je to, k čemu vše směřuje.“
Podle článku Rolanda Buerka BBC Online News 07. 12. 2004
reklama
