BBC: Chudé země bojují proti klimatickým změnám
Státy, které podepsaly dohodu o omezení skleníkových plynů, zahájily včera v Miláně jednání, na kterém by měly posoudit pokrok v boji proti klimatickým změnám. Kjótský protokol vstoupí v platnost ve chvíli, kdy jej ratifikuje alespoň 55 zemí, odpovědných za 55 % celosvětového objemu emisí skleníkových plynů podle úrovně v roce 1990.
Kritici prohlašují, že rozhodnutí amerického prezidenta Bushe vyjmout Spojené státy (které vypouštějí více skleníkových plynů než kdokoliv na světě) z podpisu smlouvy, učinilo z protokolu bezvýznamný cár papíru. Mnoho signatářů věří, že získat právní účinnost se podaří díky dalšímu velkému znečišťovateli - Rusku. Jenže ruský prezident Putin nedal najevo, zda smlouvu podepíše či nikoliv.
Tajemnice Konvence OSN Waller-Hunterová říká: "Dohodu podepsalo 119 zemí a já se domnívám, že tak učinily bez ohledu na právní nezávaznost. V rozvojových zemích je vidět veliký zájem. Země jako Čína, Indie a Kuba čekají až se vyjasní některé problémy a dohoda vstoupí v platnost. Pak začnou bohaté státy investovat do projektů na omezení skleníkových plynů v rozvojovém světě. V rychle se rozvíjejících zemích se bude krýt snaha o ekonomický zisk a ekologický prospěch."
Dohody z Kjóta požadují snížení emisí šesti hlavních plynů, které podle vědců urychlují klimatické změny. Průmyslové státy by měly v letech 2008 - 2012 snížit objem emisí o 5,2 % jejich úrovně z roku 1990. Někteří odborníci tvrdí, že bude potřeba snížit produkci plynů o 60 až 70 % v polovině století, abychom se vyhnuli změně klimatu. V tuto chvíli se snižování emisí týká jen průmyslově vyspělých zemí, ale během dalších let bude omezení nutné pro všechny oblasti.
"Omezování emisí uhlíku bude v budoucnu narůstat, musíme najít cesty, jak čisté ovzduší zhodnotit jako majetek, jinak bude velmi těžké vyžadovat omezení průmyslu po chudých zemích," dodává tajemnice Waller-Hunterová. Podle ní se podařilo dosáhnout společného cíle stabilizace úrovně emisí, především díky výraznému zlepšení kvality ovzduší v zemích bývalého východního bloku. Dobře si vede i Německo a Velká Británie, ale nikoliv celá Evropa - například Španělsku vzrostly emise skleníkových plynů o 46 %.
Podle článku Alexe Kirbyho BBC News Online 29. 11. 2003.
reklama
