BBC: Čína masivně těží uhlí a plánuje výstavbu nových uhelných elektráren
Díky vzácné příležitosti proniknout do jednoho z čínských kamenouhelných dolů, se redaktorka BBC Susan Watts pokusila dopátrat, je-li budoucnost této země nezbytně závislá na uhlí.
Ulice ve staré Šanghaji | |
Zdroj: Wikipedia |
Za posledních dvacet let učinila Čína ze všech zemí světa největší ekonomický skok kupředu. Na druhou stranu je zemí, kde více než 200 milionů lidí musí vyžít s jedním dolarem na den. Chudá společnost zůstává i nadále velkým problémem. Podle některých názorů je těžba uhlí řešením. Téměř 80 % produkce elektřiny má na svědomí spalování uhlí. To je dvakrát více než světový průměr. Tyto hodnoty však znamenají jediné - čím intenzivnější spalování uhlí, tím větší množství škodlivých emisí v ovzduší.
Čínští vládní představitelé mají v této problematice jasno. "Dle mého názoru je pohled vlády a pohled obyčejných lidí na danou problematiku pouhou otázkou priorit," řekl Pan Juihua, výkonný ředitel Akademie společenských věd. "Máte-li možnosti výběru, rozhodujete se s rozvahou, máte-li mnoho problémů, musíte se rozhodnout pro vaše priority. Máte-li v zemi chudobu, musíte proti ní zasáhnout okamžitě."
Nutno podotknout, že produkce energie něco stojí. Po jedné z našich návštěv země přišlo při nešťastné explozi o život asi 214 horníků. Počet záchranných akcí dal podnět k maximální podpoře bezpečnosti práce. Z oficiálních zdrojů bylo během loňského roku v kamenouhelných dolech zabito 6000 horníků. To znamená asi 20 horníků denně. Exploze, způsobené únikem metanu, jsou nejčastějším viníkem těchto neštěstí. Metan však nepředstavuje nebezpečí jenom v dolech, je to rovněž plyn, který se podílí na skleníkovém efektu, je dvacetkrát silnější než oxid uhličitý.
Většina podobných nehod se však stává v malých soukromých dolech. Zde je vysoká produkce uhlí mnohdy důležitější než holý lidský život. V jedné z nejbohatších uhelných provincií Shanxi jsme narazili na odpor místních úředníků. Ti nám znemožnili natáčet, zřejmě z obav, abychom nespatřili něco, co by svět neměl vidět.
Čína je zemí, kde se osmdesát procent produkované elektřiny tvoří spalováním uhlí. Tato fotografie je zveřejněna pod licencí GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty). Využívá materiál z článku Wikipedie "Coal" | |
Foto: /Wikipedia |
Ředitel této těžební společnosti Wen Shihua vyzývá ostatní, aby se zamysleli a následovali šetrnější postupy těžby. "Jsme zemí s ohromnou zásobou uhlí, malou zásobou ropy a zemního plynu. Rozvoj v těžbě uhlí je základem pro rozvoj naší země. Není východiskem nahradit produkci uhlí nebo najít alternativní zdroj energie, protože USA a některé západní země nejsou schopné akceptovat Kjótské dohody. Tyto země nejsou ochotné omezit únik škodlivých uhlíkových emisí a tím jsme velmi znepokojeni."
Čína a uhlí to je zamotaná historie. Například v severní oblasti země dochází k pravidelným požárům. Viníkem jsou ložiska uhlí. Některé z požárů vznikají přírodní cestou již tisíc let, ostatní pak vinou těžebních společností provádějících průzkumy pro zisk z další těžby. Tyto požáry ročně vyprodukují množství oxidu uhličitého, které je srovnatelné s výfukovými zplodinami z celých Spojených států. Je v zájmu Číny limitovat úniky emisí způsobených těžbou uhlí, neboť jejich škodlivé účinky jsou v současnosti více než zřetelné.
Kupříkladu střední Asie se potýká s problémem jménem suchá půda, jedná se o projev globálního oteplování. A situace začíná být stále horší. Pouště tvoří čtvrtinu Číny. Jejich největší výskyt je zaznamenán na severu země, ale proces rozšiřování není zdaleka u konce. Neúrodná půda, eroze a písečné bouře, jež sužují Peking, jsou negativním výsledkem posledních desetiletí. Vědci tvrdí, že pouště na severu se rozšiřují nevídaným tempem, a to až tisíce kilometrů čtverečních ročně. Yang Weixi, vedoucí inženýr kanceláře pro boj s rozrůstáním pouští, tvrdí: "Rozšiřování pouští způsobuje redukci přírodních zdrojů a ničí kvalitu našich životů. Životní prostor se neustále zmenšuje, je ohroženo zemědělství, úroda a doprava. Jsou ohroženy lidské životy."
Jak je vidět, účinky klimatických změn se negativně podepisují i na řadě čínských měst. Šanghaj a další východní metropole jsou vybudovány v přímé blízkosti řeky, proto jsou ohrožovány nebezpečím záplav. Závislost na intenzivnější spotřebě energie se projevuje nebezpečným stoupáním hladiny moře. Důvodem tohoto procesu je globální oteplování. "Domníváme se, že za dalších 50 let může hladina moře stoupnout až o 50 cm," řekl profesor Chen Zhongyuan z Východočínské univerzity. "Je to veliká starost pro zdejší obyvatele. Žije zde 16 až 17 milionů lidí, kteří potřebují neustálé zásobování čerstvou vodou. Jestliže bude veškerá pitná voda zničena vodou slanou, můžeme hovořit o záhubě celého města. Šanghaj je důležitou metropolí pro mezinárodní obchod, proto musí být ochráněna." Poslední odhady však naznačují, že stoupání hladiny moře může být pro město mnohem závažnější. Zmíněné hodnoty mohou nastat nikoli za 50, ale již za 20 let.
Ekonomika Číny je postavena na produkci uhlí. V plánu je výstavba dalších 500 tepelných elektráren. Pokračování v znečišťování atmosféry bude znamenat znečišťování atmosféry světové. Jestliže budou zmiňované tepelné elektrárny postaveny, dojde k rapidnímu zvýšení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře o hodnotu 400 částic na 1 milion. To může podle vědců vést k nebezpečným klimatickým změnám. "Potřebujeme nový model technologického rozvoje, který by zaručil vysokou životní úroveň s nižšími hodnotami škodlivých emisí v ovzduší. Kdybychom byli schopni takový model najít, Čína by jej jistě následovala," oznámil Zhou Dadi z Energetického výzkumného institutu v Pekingu. Zhou Dadi žádá po západním světě možnost technologického partnerství, které by ukončilo nešetrnou honbu za ekonomickým ziskem. Čína potřebuje technologické řešení, které by bylo schopné spalovat uhlí, aniž by ničilo planetu.
Podle článku Susan Watts BBC Online News 09. 03. 2005.
reklama