BBC: Evropská podpora biopaliv je chybná
 |
|
| Amazonský deštný prales | |
| Foto: Wikimedia Commons |
Zveřejněná studie říká, že lesy dokážou zachytit až devětkrát více oxidu uhličitého, než dokážou biopaliva vypěstovaná na stejně velké ploše ušetřit. Pěstování energetických plodin také podle vědců povede k většímu odlesňování krajiny. „Primární důvod pro obnovitelné zdroje je snížit objem vypouštěných emisí oxidu uhličitého,“ řekl BBC Renton Righelato, jeden z autorů studie. „Podle nás je tato politika chybná, protože biopaliva jsou méně efektivní než obnovování lesů,“ dodal.
Renton Righelato, který je zároveň ředitelem organizace World Land Trust, tvrdí, že snaha dosáhnout cíle EU by mohla vést k většímu odlesňování krajiny v zemích mimo Evropskou unii, které budou reagovat na poptávku po biopalivech.
Studie porovnává množství uhlíku absorbovaného lesním porostem s množstvím celkově ušetřených emisí při používání biopaliv namísto tradičních fosilních pohonných látek. Vědci brali v úvahu ornou půdu, která může být využita pro pěstování energetických plodin, nebo naopak zalesněna. „Vyšli jsme z množství biopaliva vyprodukovaného na jeden hektar půdy a z něj jsme vypočítávali, jaké množství fosilních paliv může být ušetřeno,“ vysvětlil BBC Righelato. Toto číslo se pak ještě musí očistit o množství emisí, které vzniknou při pěstování biopaliv.
Vědecký tým pak porovnával tyto čisté ušetřené emise s množstvím zachyceného oxidu uhličitého v případě, že by byl na stejné ploše obnoven les. „Ve všech případech je množství oxidu uhličitého zachyceného lesy během období třiceti let podstatně vyšší než množství emisí ušetřených díky využívání biopaliv,“ řekl BBC Righelato.
Vědci také zkoumali případy, kdy by se kvůli pěstování biopaliv musel nejdříve vymýtit stojící les. Mýcení má velký a okamžitý účinek na množství skleníkových plynů, které se dostanou do atmosféry. „Emise představují 100 – 300 tun na hektar lesa. Většina se jich uvolní během prvního roku kvůli pálení a kácení lesa,“ řekl Righelato. „Ve všech případech, které jsme zkoumali, to znamená padesát až sto let produkce biopaliv, aby se nahradil tento počáteční uhlíkový dluh,“ dodal.
Na druhou stranu podle Righelata nabízí takzvaná druhá generace biopaliv, která používá slámu, různé druhy travin nebo dřevo namísto obilí nebo palmového oleje, mnohem lepší výsledky.
„Když se nám podaří využívat celulózu ze dřeva bez ničení lesní půdy a najdeme cestu, jak rychle nahrazovat dřeviny, najdeme řešení využití biopaliv,“ říká Righelato. Řada zemí (včetně Německa, Velké Británie a USA) vyvíjí druhou generaci biopaliv, ale hlavní překážkou jsou vysoké náklady na výstavbu komerčních „biorafinérií“. Stále rostoucí ceny obilí však mohou výrazně přiblížit ekonomickou zajímavost druhé generace biopaliv.
Podle článku BBC Online News ze dne 17. 08. 2007
reklama
