BBC: Evropská unie tlačí na Rusko kvůli Kjótskému protokolu
Ruský podpis se stal životně důležitým pro realizaci dohod Kjótského protokolu, když před dvěma lety Spojené státy, největší producent skleníkových plynů na světě, svůj podpis odvolaly. Moskva loni v září prohlásila svoji ochotu přistoupit k ratifikaci dokumentu, dodnes tak ale neučinila.
Komisařka Margot Wallströmová oznámila, že západní země chtějí investovat do technologií snižujících emise v Rusku. "To, co chceme v tuto chvíli udělat je, demonstrovat skutečný zájem pomoci s čistší technologií," řekla Wallströmová na setkání v italské Florencii. Podle delegátů států EU váhá Ruská federace s podpisem pouze kvůli ekonomickým faktorům a nikoli proto, že by byla proti principům dohody. Prezident Spojených států George Bush v roce 2001 odvolal americký podpis s tím, že takto pojaté opatření by zničilo ekonomiku jeho země. Aby dohody Kjótského protokolu začaly platit, je zapotřebí souhlas minimálně 55 zemí, které jsou zodpovědné alespoň za 5 % celosvětových emisí skleníkových plynů podle celkového objemu z roku 1990. Průmyslové země se zavazují k tomu, že sníží produkci skleníkových plynů o 8 % podle jejich produkce z roku 1990. Podpis Ruska stačí k tomu, aby dohoda vešla v platnost. Po sobotním jednání, ještě při zvláštních rozhovorech, apelovali na ruskou delegaci předsedové vlád Japonska a Velké Británie, Junichiro Koizumi a Tony Blair.
Kjótský protokol z roku 1997 je prvním, skutečně seriózním pokusem o zastavení globálního oteplování. Většina vědců, zabývajících se životním prostředím, se domnívá, že plyny produkované průmyslem, dopravou a vytápěním domácností, způsobují ohřívání zemské atmosféry a to vyvolává změny klimatu. Zvyšující se hladina moře může ohrozit nízko ležící oblasti, některé ostrovy v Pacifiku zcela zatopit a vyhnat jejich původní obyvatele.
Podle textu BBC News Online 20. 07. 2003.
reklama
