BBC: Geneticky modifikovaní primáti mají pomoci při léčbě lidských nemocí
 |
|
|
Japonští vědci geneticky upravili opice kosmany tak, aby svítili zeleně. Na ilustračním snímku geneticky neupravený kosman zakrslý.
|
|
| Foto: Malene Thyssen/Wikimedia Commons |
Vědci byli v posledních letech schopni upravit geny celé řady živočichů, od baktérií po myši. Japonští vědci použili kosmany, kterým vložili gen pocházející původně z medúzy. Díky němu teď opičky zeleně světélkují, když jsou nasvíceny ultrafialovým světlem. O geneticky upravených kosmanech informoval časopis Nature. Japonští vědci prokázali, že se geny šíří i na potomky. Při tom využili spermie z první generace modifikovaných kosmanů, kterými oplodnili vajíčka normální samice. Podstatná část takto vzniklých potomků při nasvícení uv-lampou také zeleně světélkuje. Přenos dodaných genů na další generace u primátů se vědcům povedl vůbec poprvé, píše BBC.
Nová metoda spočívá ve vylepšení práce s retroviry. Genetická informace o fluorescenční látce se dodá do viru, který se pak v roztoku vstříkne do opičího embrya. Retroviry mají schopnost přidat svou genetickou informaci do genomu hostitelské buňky. A také spustit program nově dodané informace. Opičkám se tak v těle vytvoří fluorescenční protein, díky kterému pak svítí zeleně.
Ačkoli tento pokus ukazuje, že je možné přenést genetickou informaci i na další generace, podle spoluautora výzkumu Hideyuki Okano z univerzity Keio nebude metoda využitelná pro studium všech nemocí. „Dokážeme přenášet genetickou informaci jen pomocí virů,“ řekl Hideyuki Okano BBC. „Takže jsme omezeni velikostí genů, které dokážeme pomocí retrovirů přenášet,“ vysvětlil. Například geny přenášející Parkinsonovu nemoc nebo amyotrofickou laterální sklerózu (ALS - onemocnění, které poškozuje nervové buňky a v jehož důsledku se ztrácí schopnost kontrolovat pohyb svalů) by se takto přenášet mohly. Nicméně jiné závažné onemocnění, jako Huntingtonova choroba, však nikoli, píše BBC.
Japonský výzkum rozvířil otázky kolem etiky využívání primátů při výzkumu nemocí. Kosmani jsou jihoamerické opičky, které jsou ale poměrně vzdálení příbuzní člověka, na rozdíl například od šimpanzů. Ale jsou vhodné pro výzkumy nemocí, protože se často a od mladého věku rozmnožují.
Vědecký konzultant Britské unie pro zrušení vivisekce (BUAV) Jarrod Bailey řekl BBC, že je zklamán a to jak vědecky, tak eticky z výsledků výzkumu. „Tento druh výzkumů na vnímavých zvířatech, jako jsou opice nebo lidoopi, nemá podporu veřejnosti,“ řekl BBC. Podle něj je ale také výzkum na zvířatech v základech špatný. Výzkumy na zvířatech prý zklamaly „při hledání léku na AIDS, hepatitidu (zánětlivé onemocnění jater), malárii nebo cévní onemocnění, které vede k mozkové mrtvici.“ Podle Baileyho právě nejrůznější druhy léčby cévních onemocnění výborně fungují u opic, ale nikoli u člověka. „Opice nedokáže předpovědět, jaká bude odezva na léčbu u lidí a neřeknou nám nic o lidských nemocích,“ řekl BBC.
Nicméně podle vědců jsou opice lidem mnohem více podobné, než například obvykle využívané myši. To by mělo vést k větší efektivitě výzkumu, tedy že by se mělo experimentovat s menším počtem zvířat a po delší dobu.
Podle článku Jasona Palmera zveřejněného na BBC Online News 28. 05. 2009.
reklama
Online diskuse
Je dobré si říct pravdu, - 30. 5. 2009 - Petr P.Slov týrání se přibližuje významem ke slovu mučení. A je skoro synonymem.Týrání zvířat je jasně definováno: http://www.utulky.estranky.cz/stranka/tyrani-zvirat Co se považuje za týrání zvířete (podle zákona č.246/92 Sb.) "- Nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly. - Omezovat výživu zvířete. - Omezovat pohyb nutný pro určitý druh zvířete, pokud by omezení způsobilo utrpení. - Chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení. - Provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete (např. kupírování uší, ničení hlasivek... apod.). - Zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání. - Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. (důvody k usmrcení naleznete ve zmiňovaném zákonu)." Velkochovy tyto atributy splňují všechny a molochovy pouze když je špatný majitel, Zrovna tak tyto atributy splňují pokusy na zvířatech. "Pasti se samozřejmě používaly již od doby, kdy člověk začal lovit. Ani pravěký lovec mamutů, ani žádný z jeho dalších následovníků v dlouhé historii nemyslel na utrpení zvířat, ale na to, že má hlad a potřebuje nasytit rodinu a svůj kmen. Myslím, že přes pohádky o tom, jak lovci neužívali pasti, aby zvěř netrpěla, jste tu spíš Vy. Možná tomu někteří naivnější jedinci i uvěří." To jsem vůbec netvrdil, tak mi to nepodsouvejte. Jinak měl jsem na mysli použítí pastí ze želez, ne nějaké jámy do kterých spadl třeba mamut nebo jiné velké zvíře. O používání pastí přírodními národy před příchodem bělochů nic nevím, tak nemůžu o tom nic říct. Jestli máte nějaké info, tak mi ho poskytnětě. "Vidíte, že z těch necelých 200tis kusů jedná především o myši a potkany a jen v malé míře o králíky a vyšší savce. Znovu Vám to zopakuji, i když ve Vašem případě asi zbytečně, tato zvířata nejsou týrána." Oni snad ti "nižší" tvorové méně trpí ? Vy píšete o objektivitě a při tom je pro vás znamená týrání zvířat domestikace a obludné pokusy na zvířatech ne. Pobyt lidí ve vězení u nás je pro vás týraním a pokusy na zvířatech ne. Zdá se mi, že jste nějak osobně či pracovně zainteresován na pokusech na zvířatech v souvislosti s farmaceutickým průmyslem (Lékař ?). Proto to bagatelisování a natírání pokusů na zvířatech na růžovo. Vyvolávání infarktů a nemocí u zvířat pro vás taky není týráním "Zkuste se někdy zajít na takové pracoviště podívat až bude den otevřených dveří. Můžete se na všechno zeptat." V těch laboratořích už takhle zvířata netýrají ? Co tam teda za testy se zvířaty dělají ? http://www.ochranazvirat.cz/275/36/cz/file/ test chronické toxicity Jeho cílem je stanovit reakci zvířete na dlouhodobé vystavení zkoušené látce. Používá se většinou jeden druh hlodavce (potkani) a jeden druh nehlodavce (většinou psi), kteří jsou látkou násilně krmeni, nuceni ji inhalovat nebo je jim nanesena na kůži. Pokus trvá minimálně 12 měsíců. Draizeův oční test - test akutní oční dráždivosti Pro tento test jsou užíváni králíci. Ti jsou v řadách uvázáni do znehybňujících aparátů, svorkami přinuceni nechat otevřené oči a poté je jim do oka nanesena testovaná látka. Test trvá 72 hodin, po celou dobu zůstávají zvířata bez tišících prostředků znehybněna. Po skončení testu je vyhodnocen stupeň poškození oka (tím nejvyšším je oslepnutí). test kožní dráždivosti Tento test je prováděn převážně na králících a morčatech. Zvířatům musí být nejprve oholena srst (zpravidla na zádech) a odstraněna povrchová vrstva pokožky. Na toto místo je pak nanesena testovaná látka a její účinky na povrch těla jsou později vyhodnocovány. test karcinogenity Zvířatům jsou celoživotně podávány zkoušené látky či léky, aby se zjistilo, zda u nich způsobí rakovinu. Provedená pitva pak prokáže, zda zvíře rakovinou onemocnělo. Podobně jako jiné typy pokusů, i testy karcinogenity prováděné na zvířatech čelí velké kritice, že jejich závěry jsou pro člověka nespolehlivé a že u něj nemohou předpovědět riziko vzniku rakoviny. test teratogenity Při tomto testu se zkoumá, zda látka nemá negativní účinky na vyvíjející se plod. Březí samice jsou po dobu 10 dnů násilně krmeny stále většími dávkami zkoušené látky. Poté jsou usmrceny, plod je vyjmut a rovněž usmrcen a lékaři u něj vyhodnocují případné změny a poškození. Všechny tyto pokusy mohou zvířatům přinášet nesmírné utrpení. Zvířata při nich trpí křečemi, třesem, silnou bolestí břicha, nekontrolovaným zvracením, vnitřním krvácením, poškozením orgánů, bolestí způsobenou nádorem. Mohou krvácet z očí, z úst nebo pohlavních orgánů, mohou ochrnout nebo upadnout do kómatu. Látky tišící bolest se většinou nepoužívají, aby nebyly zkresleny výsledky pokusu. |
