BBC: Geneticky modifikovaní primáti mají pomoci při léčbě lidských nemocí
 |
|
|
Japonští vědci geneticky upravili opice kosmany tak, aby svítili zeleně. Na ilustračním snímku geneticky neupravený kosman zakrslý.
|
|
| Foto: Malene Thyssen/Wikimedia Commons |
Vědci byli v posledních letech schopni upravit geny celé řady živočichů, od baktérií po myši. Japonští vědci použili kosmany, kterým vložili gen pocházející původně z medúzy. Díky němu teď opičky zeleně světélkují, když jsou nasvíceny ultrafialovým světlem. O geneticky upravených kosmanech informoval časopis Nature. Japonští vědci prokázali, že se geny šíří i na potomky. Při tom využili spermie z první generace modifikovaných kosmanů, kterými oplodnili vajíčka normální samice. Podstatná část takto vzniklých potomků při nasvícení uv-lampou také zeleně světélkuje. Přenos dodaných genů na další generace u primátů se vědcům povedl vůbec poprvé, píše BBC.
Nová metoda spočívá ve vylepšení práce s retroviry. Genetická informace o fluorescenční látce se dodá do viru, který se pak v roztoku vstříkne do opičího embrya. Retroviry mají schopnost přidat svou genetickou informaci do genomu hostitelské buňky. A také spustit program nově dodané informace. Opičkám se tak v těle vytvoří fluorescenční protein, díky kterému pak svítí zeleně.
Ačkoli tento pokus ukazuje, že je možné přenést genetickou informaci i na další generace, podle spoluautora výzkumu Hideyuki Okano z univerzity Keio nebude metoda využitelná pro studium všech nemocí. „Dokážeme přenášet genetickou informaci jen pomocí virů,“ řekl Hideyuki Okano BBC. „Takže jsme omezeni velikostí genů, které dokážeme pomocí retrovirů přenášet,“ vysvětlil. Například geny přenášející Parkinsonovu nemoc nebo amyotrofickou laterální sklerózu (ALS - onemocnění, které poškozuje nervové buňky a v jehož důsledku se ztrácí schopnost kontrolovat pohyb svalů) by se takto přenášet mohly. Nicméně jiné závažné onemocnění, jako Huntingtonova choroba, však nikoli, píše BBC.
Japonský výzkum rozvířil otázky kolem etiky využívání primátů při výzkumu nemocí. Kosmani jsou jihoamerické opičky, které jsou ale poměrně vzdálení příbuzní člověka, na rozdíl například od šimpanzů. Ale jsou vhodné pro výzkumy nemocí, protože se často a od mladého věku rozmnožují.
Vědecký konzultant Britské unie pro zrušení vivisekce (BUAV) Jarrod Bailey řekl BBC, že je zklamán a to jak vědecky, tak eticky z výsledků výzkumu. „Tento druh výzkumů na vnímavých zvířatech, jako jsou opice nebo lidoopi, nemá podporu veřejnosti,“ řekl BBC. Podle něj je ale také výzkum na zvířatech v základech špatný. Výzkumy na zvířatech prý zklamaly „při hledání léku na AIDS, hepatitidu (zánětlivé onemocnění jater), malárii nebo cévní onemocnění, které vede k mozkové mrtvici.“ Podle Baileyho právě nejrůznější druhy léčby cévních onemocnění výborně fungují u opic, ale nikoli u člověka. „Opice nedokáže předpovědět, jaká bude odezva na léčbu u lidí a neřeknou nám nic o lidských nemocích,“ řekl BBC.
Nicméně podle vědců jsou opice lidem mnohem více podobné, než například obvykle využívané myši. To by mělo vést k větší efektivitě výzkumu, tedy že by se mělo experimentovat s menším počtem zvířat a po delší dobu.
Podle článku Jasona Palmera zveřejněného na BBC Online News 28. 05. 2009.
reklama
Online diskuse
Je dobré si říct pravdu, - 30. 5. 2009 - EnderTak jsme se dostali od pokusů na zvířatech až k vězňům na Guantanámu. Pokračovat v diskuzi tímto směrem nehodlám, nicméně jste se dostal oklikou k zajímavému problému a sice jak definovat týrání? Pokud si v tomto neuděláme jasno, tak bude další diskuze zmatečná. U lidí podle Vás začíná týrání mučením, zatímco odnětí svobody na dlouhou dobu, omezení styku s rodinou a přáteli, nemožnost věnovat se svým koníčkům a práci, žít na omezeném prostoru několika metrů čtverečných a výkonávat základní potřeby před ostatními vězni Vám jako týrání nepřipadá. Takže pobyt ve vězení jsou snad lázně nebo delší dovolená. Z mého hlediska to týrání je a ne zrovna malé. Ale vraťmě se od lidí ke zvířatům. Takže domestikace není týrání, chov zvířat v malých chlévech a kotcích je v pořádku, ale velkochov je špatný. Takhle paušálně jste rozhodl a máte jasno, kde probíhá týrání a kde ne. A podle čeho to rozhodujete?Pasti se samozřejmě používaly již od doby, kdy člověk začal lovit. Ani pravěký lovec mamutů, ani žádný z jeho dalších následovníků v dlouhé historii nemyslel na utrpení zvířat, ale na to, že má hlad a potřebuje nasytit rodinu a svůj kmen. Myslím, že přes pohádky o tom, jak lovci neužívali pasti, aby zvěř netrpěla, jste tu spíš Vy. Možná tomu někteří naivnější jedinci i uvěří. Ty odkazy, co jste uvedl byste si měl nejprve přečíst sám. Máte tam jak současnou legislativu, tak počty i druhy zvířat. Vidíte, že z těch necelých 200tis kusů jedná především o myši a potkany a jen v malé míře o králíky a vyšší savce. Znovu Vám to zopakuji, i když ve Vašem případě asi zbytečně, tato zvířata nejsou týrána. Zkuste se někdy zajít na takové pracoviště podívat až bude den otevřených dveří. Můžete se na všechno zeptat. Také si zkuste dát do perspektivy, kolik zvířat chovají lidé doma a v jakých podmínkách tato zvířata žijí, kolik myší poslouží ročně jen jako krmivo pro plazy a nebo kolik milionů zvířat se jen u nás ročně zabije pro maso. Že nemáte rád současnou civilizaci je skutečně z většiny Vašich příspěvků zřejmé, proto si také vybíráte a zveličujete všechny negativní jevy, zatímco pozitivní nevidíte žádné. Naopak z historie si vybíráte jen co se Vám líbí, to si idealizujete a naopak negativní jevy bagatelizujete. Mohl byste se snažit být trošku objektivnější. |
