BBC: Jednání o klimatu v Cancúnu dosáhla dohody
Návrh ustavuje zelený fond pro chudé země, který by jim pomáhal při adaptacích na změny klimatu. Odpor některých států, které odmítají rozšíření Kjótského protokolu, blokoval jednání během druhého týdne vyjednávání. Nakonec ale diplomaté kompromisní řešení našli a delegáti tak mohli odměnit potleskem projevy zástupců vlád, které během jednání působili nejvíce třenic – Japonska, Číny a také USA – když prohlásili, že mexický návrh podpoří.
Zelený klimatický fond by měl od roku 2020 disponovat 100 miliardami dolarů, aby pomohl ochránit nejchudší národy od dopadů změněného klimatu a pomoci jim při rozvoji nízkouhlíkové ekonomiky. Nově by vznikl Výbor pro adaptace, který má zemím pomáhat s jejich adaptačními plány na změny klimatu a také by měl pomoci zastavit kácení lesů a najít způsob, jak by za zachování lesů chudé státy získávaly peníze, píše BBC.
V každém případě je dohoda daleko méně komplexní, než jaká měla podle očekávání původně vzniknout před rokem v Kodani. Nechává také otevřené všechny právní opatření, včetně právní dohody o snižování emisí. „Nicméně od Kodaně jsme se posunuli, je tu řada témat, na kterých můžeme pracovat tak, aby byly připravené na jednání příští rok v Jižní Africe, kde by právní závazek měl vzniknout,“ řekl BBC politický poradce organizace WWF. Podle dalších účastníků jednání představuje nová dohoda velkou změnu. Podle nich je mezinárodní dohoda o ochraně klimatu zase zpátky ve hře, píše BBC.
Diplomatický boj se vedl o každé slovo v navrhované smlouvě. Zejména Rusko a Japonsko si hlídaly, aby nedošlo k rozšíření Kjótského protokolu, které by je nutilo k dalšímu snižování emisí. Rozvojové země ale požadují, aby byl protokol zachován i v budoucnu.
Na klimatický fond bude dohlížet Světová banka, což požaduje Evropská unie, USA a Japonsko. Rozvojové země budou muset své projekty na snižování emisí nechat projít mezinárodním prověřením jen v případě, kdy budou využívat na tyto projekty peníze ze Západu, což by mělo uspokojit Čínu, která je nedůvěřivá vůči mezinárodnímu dohledu, ale i USA, který jej naopak požadují. „To, co nyní máme, není dokonalý text, ale je to dobrá základna pro další postup,“ cituje BBC amerického klimatického vyjednavače Todda Sterna.
Ne každému se ale postup líbí. Delegace Bolívie kritizovala jak detaily návrhu, tak postup, jak se k němu došlo, tedy na soukromých jednáních mezi malými skupinami států. Nejvíce Bolívii vadí dohoda bez právně ukotvené povinnosti snižovat emise a také to, že nepokračuje Kjótský systém. „Mluvíme o kombinovaném snižování emisí o třináct až šestnáct procent, což ve skutečnostu znamená růst o více než 4°C", řekl BBC šéf bolivijské delegace Pablo Solon.
I další země Latinské Ameriky s levicovými vládami sdružené ve skupině Alba a také Saudská Arábie měly proti textu řadu námitek.
Podle článku Richarda Blacka „UN climate change talks in Cancun close in on deal zveřejněné na serveru BBC Online News 11. 12. 2010.
reklama
