BBC: Mořské želvy ohrožuje v Indii ropa, rybolov a hurikány
Každý rok připluje k pobřeží indického státu Orissa 200 000 – 300 000 karet, což z lokality dělá nejdůležitější hnízdiště tohoto ohroženého druhu na světě. Nicméně podle odhadů zahynulo za posledních 13 let nejméně 129 000 karet, a to zejména v sítích rybářských lodí. Kareta zelenavá klade v průměru 120 až 150 vajec, ze kterých se potomstvo vylíhne za 15 až 50 dní. Po tuto dobu jsou vajíčka vydána na milost nejrůznějším druhům ohrožení. Jsou pochoutkou pro řadu zvířat - pro psy, šakaly, divoká prasata, hyeny, vrány, orly nebo racky, vejce také mohou strhnout příbojové vlny do moře. Podle studie se vylíhne jen nebezpečně malé procento nové generace mořských želv. „Žádný živočišný druh nemůže přežít takhle vysokou úmrtnost“, říká Biswajit Mohanty, koordinátor ochranářského projektu Operace Kachhapa.
Jenže hnízdiště karet zelenavých je ohroženo také kvůli silným bouřím. Původní pláž Ekakula Nasi zcela zničil cyklón v roce 1989, vznikl tak ostrov Nasi, který však v devadesátých letech další cyklon rozdělil na dvě menší části. Podle odborníků vezmou časem za své i tyto ostrovy. Navíc již dnes mořská voda při přílivu oba ostrovy zaplaví, což má devastující dopad na budoucí želví populaci. I když podle zákona mají rybáři lovící ve vodách státu Orissa za povinnost používat sítě, které nejsou pro želvy nebezpečné, velká řada z nich toto nařízení prostě neplní. Pouze jedna ze tří pláží (Gahirmatha) byla prohlášena za chráněné území, kde se nesmí lovit v pásu 20 kilometrů od břehu.
Problémem ochrany vzácných želv je i naprostý nedostatek materiálního vybavení místních úřadů. Žádné rychlé čluny, vybavení pro hlídky nebo přístroje na noční vidění, ačkoliv Indian Oil Corporation uvolnila 10 milionů rupií právě na nákup takovéhoto vybavení. Peníze ropné společnosti, která je vlastněna státem, však leží již osm let na účtu. Stejně tak se míjí účinkem snaha vlády vybavit všechny rybářské sítě zařízením, které chycené želvy zase vrátí zpět do mořské vody. Přestože jsou tyto filtry díky státním dotacím finančně dostupné, celá řada lodí je dosud nepoužívá.
Dalším nebezpečím pro budoucnost mořských želv představuje ropa. Federální vláda povolila těžební společnosti výstavbu těžební věže právě v migrační cestě karet zelenavých. Obrovský mořský přístav s přečerpávací kapacitou 180 milionů tun ropy ročně by měl vzniknout v Dharmě, což je jen nepatrný kousek od hnízdících pláží ostrovů Nasi.
Podle článku Sanjaye Jena BBC Online News 25. 02. 2006.
reklama
