BBC: Ničení přírody nejvíc poškozuje chudé obyvatele

Snížení světového HDP o sedm procent je způsobené především ztrátou lesních porostů, tvrdí studie Ekonomie ekosystémů a biodiverzity.
Ilustrační foto: Jamidwyer/Wikimedia Commons

Studie Ekonomie ekosystémů a biodiverzity (TEEB) vychází ze studie o dopadu klimatických změn na světovou ekonomiku, takzvané Sternovy zprávy. Studie TEEB byla vydána při příležitosti zasedání států Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) v německém Bonnu. To se chce zabývat především snahou zastavit do roku 2020 odlesňování. "Můžeme se dopočítat zhruba šesti až osmi procent celosvětového HDP, pokud chceme vyjádřit přínos zachovaných ekosystémů. To například znamená méně problémů se záplavami a suchem nebo zachování živin v půdě, která je krytá lesem," řekl BBC šéf studie Pavan Sukhdev. "Když ale vezmeme v úvahu, že bezprostředně z přírody žije miliarda a půl nejchudších lidí, tvoří přírodní ekosystémy 40 - 50 % toho, co bychom mohli nazvat jako HDP nejchudších obyvatel," vysvětlil BBC.

Práce na studii TEEB začala na podnět německé vlády a Evropské komise během německého předsednictví společenství nejbohatších zemí G8. Vláda i Komise také potvrdily jako vedoucího studie Pavana Sukhdeva z Deutsche Bank. "Dvě třetiny zemských ekosystémů jsou poškozené, některé velmi dramaticky. Potřebujeme ekologickou globalizaci," napsal již před časem pro BBC německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel. Samotná studie je podle jejích autorů poněkud předběžný pohled na téma, kterému se dosud nikdo příliš nevěnoval.

Snížení světového HDP o sedm procent je způsobené především ztrátou lesních porostů. Autoři studie přiznávají, že stanovit cenu všech ekosystémů, tedy i ztrát, které jejich zničením vzniknou, bude nutné ještě dopracovat. Jaké ale budou trendy, je více než zjevné - zmenšení plochy mokřadů o 50 % za posledních 100 let, vymírání druhů stonásobně až tisícinásobně vyšší, než jaké se dá předpokládat bez 6,5 miliardy lidí na planetě, ostrý úbytek ryb v mořích a jedna třetina korálových útesů na celé planetě zničených.

Nicméně určit finanční hodnotu druhů je mnohem těžší, než se pokoušet určit cenu klimatických změn. Zpráva se zaměřuje také na některé nejhůře zničené regiony, jako je Haiti. Zde dochází k masivnímu odlesňování způsobenému především chudými lidmi, kteří kácejí stromy a prodávají dřevo za hotové peníze. Úrodná půda na místě původního lesa velmi rychle degraduje, a zem se tak stává méně produktivní. Existují ale náznaky, že by se ochrana biodiverzity a ekosystémů měla stát jedním z nejdůležitějších politických témat. Ochranu biodiverzity proklamovali ministři životního prostředí na nedávném zasedání zemí G8. Zvyšuje se také ochota k udržování chráněných oblastí a zastavení plošného kácení, píše BBC.

Hlavní cíl Úmluvy o biologické rozmanitosti, kterou signatáři podepsali na Summitu Země v Rio de Janeiru v roce 1992, zastavit do roku 2010 ubývání druhů, se však zřejmě naplnit nepodaří. "Příklady za posledních sto let ukazují, že lidstvo obvykle reaguje příliš pozdě a příliš málo na podobné problémy - ať jimi byly kyselé deště, freony, azbest, pokles počtu ryb v mořích a samozřejmě současný problém klimatických změn," cituje BBC ze studie TEEB.

Podle článku Richarda Blacka na serveru BBC Online News 29. 05. 2008