BBC: Nový prezident Ukrajiny možná zastaví stavbu kanálu v dunajské deltě
Celá delta je při tom již od roku 1991 pod ochranou fondu UNESCO. Je považována za jeden z největších světových mokřadů chráněných Ramsarskou dohodu. Region poskytuje domov pro 312 druhů ptactva a kolem 90 druhů ryb. Podle Ukrajiny se kanál stane alternativní cestou pro lodě směřující po Dunaji do Černého moře. Jediná existující cesta, kanál Sulina, byla vybudována před sto lety na území Rumunska. Podle Ukrajiny jsou poplatky požadované Rumuny příliš vysoké a nové spojení zlepší přístup k velkým přístavům na Dunaji, což přinese ekonomický růst. Kromě toho by stavba měla vytvořit na 4000 nových pracovních příležitostí.
 |
||
| Podle rumunských ekologů by stavba narušila největší evropskou kolonii pelikánů, kteří žijí v oblasti Rosca-Buhajova jezera. | ||
| Ilustrační foto: Hugo Charvát/Ekolist |
Ochránci životního prostředí však opakovaně upozorňují na závažný dopad celé stavby pro celý region. Podle rumunských orgánů dojde v důsledku bagrování nové vodní cesty k rychlejšímu odtékání vody z krajiny. Kanál tak odvede vodu, která v současnosti do Dunaje přitéká jeho četnými menšími rameny. To naruší rovnováhu současného ekosystému delty, říká Romulus Stiuca z Rumunského ústavu studií dunajské delty. Některé z unikátních oblastí budou také ohroženy. Jednou z nich je tropický prales Letea, který je starý stovky let a je jediným místem v Evropě, kde lze najít liány. V případě výstavby kanálu se tento les drasticky zmenší. Podle rumunských ekologů bude narušena i největší evropská kolonie pelikánů, kteří žijí v oblasti Rosca-Buhajova jezera. Ochránci se shodují na tom, že dopady kanálu budou stejné jako v případě rumunské Suliny, větší znečištění, úbytek ryb a vymizení celé řady druhů v oblasti zahrnující deset kilometrů široký pás kolem nové vodní cesty.
Na ukrajinský plán vybudování námořního kanálu v Dunajské biosférické rezervaci upozornil v roce 2002 Světový fond ochrany přírody (WWF). O rok později zástupci Ramsarské dohody o ochraně mokřadů a vědci z programu „Člověk a biosféra“ prostudovali tři předkládané varianty vodní cesty s tím, že Bystroje představuje nejhorší možné řešení. Přesto ukrajinské úřady vybraly právě tuto variantu a přípravné práce na kanále začaly 11. května tohoto roku. Podle mezinárodních dohod by Ukrajina měla vypracovat studii předpokládaných dopadů celé stavby na životní prostředí, která by měla být předložena rumunské straně. Ovšem Ukrajina si s tím hlavu neláme a Rumunsko opakovaně žádá na svém sousedovi, aby zastavil stavební práce. Když se Rumunsku nedostalo odpovědi, obrátilo se na orgány Bernské úmluvy o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Zástupci Rady Evropy a Evropského konventu, kteří navštívili dunajskou deltu, požádali ukrajinské úřady, aby „okamžitě zastavily stavební práce na kanále Bystroje a upustily od druhé fáze výstavby, protože jinak by došlo k nevratnému poškození řady vzácných přírodních stanovišť“. Jenže navzdory mezinárodnímu tlaku pokračovala Ukrajina v bagrování řečiště a na konci srpna byla první fáze výstavby dokončena.
Projekt kanálu Bystroje dosud významně podporoval ukrajinský prezident Leonid Kučma. Výstavbu zatím podporuje i dosavadní premiér a současný prezidentský kandidát Viktor Janukovyč, který se utkal s opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem ve víkendových volbách. Podle některých komentátorů by mohl i v případě vítězství vládního kandidáta být celý projekt zastaven, protože Janukovyč by rád lépe vycházel se zeměmi západní Evropy a mohl by jim nabídnout jako vstřícné gesto kanál Bystroje.
Podle článku Mirely Rus BBC Online News 21. 11. 2004.
reklama
