https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bbc-okoli-cernobylu-uz-neni-nebezpecne-tvrdi-osn?ids%5Bx1a3bca44a5ef5949eac7ca79a32963ec%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

BBC: Okolí Černobylu už není nebezpečné, tvrdí OSN

23.11.2007 08:12 | PRAHA/NEW YORK (Ecomonitor)
V oblasti kolem jaderné elektrárny Černobyl skončil "stav nouze", tvrdí rezoluce přijatá Valným shromážděním OSN. Podle ní je potřeba pokračovat v opatřeních, která souvisejí s katastrofou z roku 1986, zároveň by se ale mělo přejít do "fáze obnovy regionu", píše internetové zpravodajství BBC.
 

Podle jednoho z vysokých představitelů OSN je nyní na pořadu dne pomoc lidem z postižených oblastí, aby byli sami soběstační. Mělo by se na ně přestat pohlížet jako na oběti. Výbuch reaktoru v roce 1986 zahalil od radioaktivního oblaku řadu zemí tehdejšího Sovětského svazu, včetně Ukrajiny, Běloruska a Ruska, a mnoho dalších zemí Evropy. Více než 330 tisíc lidí muselo opustit své domovy, odhady počtu mrtvých po největší jaderné katastrofě, jaké kdy svět čelil, se ale liší. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) dosáhl počet mrtvých dosahuje počet obětí černobylské havárie až 9 000. Odborníci dále studují, jaký měla katastrofa vliv na zdraví obyvatel, zejména malých dětí.

Rezoluce OSN prohlásila následujících deset let za období "obnovy a udržitelného rozvoje" zasažené oblasti. Pomoc se zaměří na zastavení domino efektu chudoby, špatného zdraví a strachu, který brzdí ekonomický růst celého regionu. Deklarace OSN vychází ze zprávy WHO, podle níž jsou "zdravotní dopady jaderné nehody méně závažné, než jsme se obávali". Podle WHO je také většina oblasti zasažena jen "nízkou úrovní radiace - dávky radiace jsou blízké přirozeně existujícímu záření", píše BBC.

Podle některých lidí vedlo dvacet let ochrany obětí jaderné katastrofy k tomu, že se zde vyvinula kultura apatie. Podle některých místních obyvatel je ohrožuje více vlastní životní styl, zejména alkoholismus a kuřáctví, než zvýšená radiace. Podle Rozvojového programu OSN (UNDP) by se v okolí Černobylu mohly také pěstovat některé zemědělské plodiny, kterým vyšší radiace nevadí. Zemědělci by mohli dostávat podporu například na pěstování řepky olejky k výrobě biopaliv. Podle jiných představitelů UNDP by region mohla oživit také ekoturistika, píše BBC.

Podle článku BBC ze dne 21. 11. 2007.


reklama

Hugo Charvát

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Brezinovy demagogické (ne)souvislosti - 23. 11. 2007 - Ivan Sommer

Dokonce mohu dodat, že v ČR existují v Jáchymově lázně s léčebnou radioaktivní vodou. Jenže tam se léčí po velmi krátkou dobu nemocní lidé. A v našem těle se nachází z přirozených zdrojů určité množství radoaktivního draslíku (vedle zanesené radioaktivity).

Kdybyste ale hodlal aplikovat lázeňské přístupy na Českomoravské vysočině, asi byste nenašel odezvu, výskyt rakoviny je tam mnohde nadprůměrný. V podzemí vodách se totiž nachází množsví radioaktivního radonu, rodinné domky se musí isolovat proti jeho pronikání dovnitř a také voda ze studní v domácích vodárnách se musí zbavovat radonu. Jde sice o konkrétní příklad na našem území, ale obecně záleží na místním přirozeném pozadí, jestli lze vůbec uvažovat o hormezi, tj. pozitivním působení malého přírůstku úrovně, činí-li 1% úrovně přirozeného pozadí, které snad není na Zemi nikde nulové. Zcela prakticky se ovšem odhaduje počet obětí na zamořeném území, tj. tam, kde radioaktivita překročila určitou mez (šíření oblaku - viz osud sobů ve Sandinávii), o které je známo, že je nebezpečná. Je možné zpochybňovat její výši, což se neustále děje. Jenže ona nějaká nenulová úroveň vždy existuje - přinejmenším přirozené pozadí.

Co se týče hormeze, jsem z Brna, a proto jsem uvedl příklad Svratky, zdroje pitné vody pro Brno. Na lékařské fakultě MU působil prof. J.Kotulán, velký zastánce hormeze. Vždy se však zarazil, jestliže došla debata právě na povodí Svratky. Sice se o hormezi často mluví, ale zatím se ji nepodařilo kvantifikovaně vyhodnotit a kvalitativně její působení je nejasné. Teoreticky k mutacím genů může totiž docházet i samovolně kvantovým tunelovým jevem vodíkových vazeb v DNA bez nějakého vlivu záření.

Co se týče kouření, tak má uklidňující efekt(zdraví prospěšný?), alespoň kuřáci ve stresu sahají po cigaretě, což znamená, že bychom mohli také uvažovat o jakési hormezi. Výsledek těch plus a minus je však mnohonásobné minus. A tak je to s radioaktiviním zamořením.

Ve Výzkumném úpstavu veterinárního lékařství (již asi zrušeného) v Brně vypracovávali metody imunizace vůči látkám, jaké obsahuje cigaretový kouř nebo dokonce na PCB (účinek hormeze?). Cílem bylo získat protilátky k imunochemickým metodám chemických analýz. Soupravy dodává firma Merck. Nevím, zda se podařilo nalézt podobně nějaké protilátky na radioaktivní záření. Zatím jsem na nic takového nenarazil jak v teorii tak praxi.

Všeho asi s mírou. Nelze uvažovat jen o počtu 50 obětí, ale také ne o statisících mrtvých. Lepší odhad nám poskytnou zase jen statistické údaje.

reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist