BBC: Okolí Černobylu už není nebezpečné, tvrdí OSN
Podle jednoho z vysokých představitelů OSN je nyní na pořadu dne pomoc lidem z postižených oblastí, aby byli sami soběstační. Mělo by se na ně přestat pohlížet jako na oběti. Výbuch reaktoru v roce 1986 zahalil od radioaktivního oblaku řadu zemí tehdejšího Sovětského svazu, včetně Ukrajiny, Běloruska a Ruska, a mnoho dalších zemí Evropy. Více než 330 tisíc lidí muselo opustit své domovy, odhady počtu mrtvých po největší jaderné katastrofě, jaké kdy svět čelil, se ale liší. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) dosáhl počet mrtvých dosahuje počet obětí černobylské havárie až 9 000. Odborníci dále studují, jaký měla katastrofa vliv na zdraví obyvatel, zejména malých dětí.
Rezoluce OSN prohlásila následujících deset let za období "obnovy a udržitelného rozvoje" zasažené oblasti. Pomoc se zaměří na zastavení domino efektu chudoby, špatného zdraví a strachu, který brzdí ekonomický růst celého regionu. Deklarace OSN vychází ze zprávy WHO, podle níž jsou "zdravotní dopady jaderné nehody méně závažné, než jsme se obávali". Podle WHO je také většina oblasti zasažena jen "nízkou úrovní radiace - dávky radiace jsou blízké přirozeně existujícímu záření", píše BBC.
Podle některých lidí vedlo dvacet let ochrany obětí jaderné katastrofy k tomu, že se zde vyvinula kultura apatie. Podle některých místních obyvatel je ohrožuje více vlastní životní styl, zejména alkoholismus a kuřáctví, než zvýšená radiace. Podle Rozvojového programu OSN (UNDP) by se v okolí Černobylu mohly také pěstovat některé zemědělské plodiny, kterým vyšší radiace nevadí. Zemědělci by mohli dostávat podporu například na pěstování řepky olejky k výrobě biopaliv. Podle jiných představitelů UNDP by region mohla oživit také ekoturistika, píše BBC.
Podle článku BBC ze dne 21. 11. 2007.
reklama
Online diskuse
oběti a mrtví - 23. 11. 2007 - IPKaždý jednou zemře, někdo dřív a někdo později. U těch několika desítek obětí, které zemřely na následek nemoci z ozáření krátce po katastrofě je příčina nesporná. U dalších došlo reálně k poškození zdraví v souvislosti s havárií JE, ale prakticky to neumíme zjistit a dá se to jen na základě statistických modelů odhadovat. Výsledky statistických modelů mimo oblast naměřených dat jsou extrapolací a jsou zatíženy velkou chybou, která může být i mnohonásobkem odhadované hodnoty. Použije-li se pro nízké dávky ozáření, kde jde nesporně o extrapolací výrazně mimo dokumentovanou závislost, odhad 1%, tak ve skutečnosti by tam mohlo být klidně 0,3%; 3%; 10% nebo také -2% či -20%. Použití takových odhadů je určitě politicky velmi nekorektní.Zdravotní změny ještě neznamenají, že dojde k předčasnému úmrtí (část postižených se naopak možná může dožít i vyššího věku). Použitý pojem "oběti" však vyvolává dojem, že jde taky o už mrtvé! Pokud skutečně postižení dříve zemřou, tak je určitě významné, jak velké je zkrácení života: o několik dnů, o měsíce nebo dokonce desítky roků? Srozumitelné by bylo uvést, že třeba u odhadovaných 9000 obětí došlo nebo dojde v průměru ke zkrácení života o 25 dnů. Možná by to byl i realistický odhad, kdyby neexistovala žádná zdravotní péče. Protože se ale na následky ozáření zaměřila pozornost zdravotníků, tak už jen kvůli častějšímu a pečlivějšímu vyšetření ve stejné skupině lidí mohlo včasnějším zachycením jiných zdravotních problémů dojít k prodloužení života průměrně třeba o 3 měsíce. Lidé vystěhovaní z Černobylské oblasti měli v následujícím období lepší zdravotní péči a tak v příčinné souvislosti s havárií docela určitě dosáhli či dosáhnou vyššího věku. Objektivně by to šlo posoudit porovnáním trendu dožití odvozeného z vývoje před havárií a skutečným vývojem po ní. Ale tam by se asi ukázalo, že vliv nelze prokázat, na rozdíl třeba od obětí války v Iráku. Co si z toho vybrat? Snad jen to, že obvyklé upozorňování jen na negativní důsledky nějaké události bez sebemenšího pokusu zhodnotit dopady komplexně je neobjektivní a politicky nekorektní. |
