BBC: Plantáže olejové palmy nejsou řešením pro ochranu klimatu
 |
|
| Plod palmy olejové, Congo Brazzaville, oblast Ouesso. Zdroj: Wikimedia Commons. | |
| Foto: Tornasole |
Největší problém představují plantáže pro Malajsii a Indonésii, na jejichž území vzniká zhruba 85% světové produkce palmového oleje. Palmový olej je běžný rostlinný olej, který se v posledních letech pěstuje především jako surovina pro výrobu bionafty. Vědci se zaměřili na otázku, zda palmový olej skutečně přináší výhody pro životní prostředí oproti běžným fosilním palivům, píše BBC.
Při mýcení původního lesa, který je potřeba vypálit, aby vznikl prostor pro plantáž, se uvolní obrovské množství skleníkových plynů. Autoři zprávy odhadují, že na to aby produkce plantáže vyvážila objem skleníkových plynů, které se uvolnily do atmosféry při vypalování původního porostu, trvalo by to nejméně 75 let. Hlavní autor studie Finn Danielsen z dánské Skandinávské agentury pro rozvoj a ekologii (NADE) říká: „Podle naší analýzy by trvalo 75 až 93 let, než by se ukázal jakýkoli přínos pro klima z biopaliv pěstovaných na zemědělské půdě vytvořené na místě bývalého tropického pralesa“.
Emily Fitzherbertová ze Londýnské zoologické společnosti (ZSL) zkoumala dopad pěstování palmy olejové na rostliny a živočichy v Indonésii. „Existuje celá řada studií a propočtů zaměřených na biopaliva a množství uhlíku vypouštěného do atmosféry, podle nás nejsou zcela přesné, nicméně to co je důležité a co ukazují je, že pěstování olejové palmy není ekologické řešení,“ řekla BBC Fitzherbertová. Přeměna pralesa na palmovou plantáž dramaticky mění druhovou rozmanitost rostlin i živočichů žijících v dané oblasti, celkově dochází ke snížení počtu druhů rostlin i živočichů, říká zpráva.
Některým běžnějším druhům zvířat, jako jsou divoká prasata nebo levharti, se na plantážích a v jejich okolí daří dobře, vzácnějším druhům jako je tygr sumaterský naopak výrazně hůře. „Jen jeden ze šesti tropických druhů dokáže na plantážích přežít,“ říká zveřejněná studie. „Na plantážích většinou žije jen několik málo dominantních druhů, které se vyskytují v hojném počtu,“ řekl BBC Matthew Struebig z Queen Mary University of London.
Podle studie je problematický celý systém vývozu biopaliv z chudých zemí do průmyslových regionů jako je USA nebo Evropská unie. Tyto země chtějí pomocí biopaliv snížit svou produkci emisí skleníkových plynů z dopravy. „Zatímco se tyto země snaží splnit svůj závazek v rámci Kjótského protokolu, povzbuzují jiné země, aby porušily své závazky v rámci jiné dohody, Úmluvy o biologické rozmanitosti,“ tvrdí Finn Danielsen.
„Není to problém jen Jihovýchodní Asie. V Latinské Americe se kácí lesy kvůli pěstování sóji, která je při výrobě biopaliva ještě méně účinná,“ dodává spoluautor studie Faizal Parish z Global Environment Centre (GEC) v Malajsii. „Omezení odlesňování je mnohem efektivnější způsob jak omezit klimatické změny a také ochrání biodiverzitu,“ dodal.
Podle článku Juliana Siddlea zveřejněného na serveru BBC Online News 02. prosince 2008
reklama
