BBC: Prach - zapomenutý klimatický problém
Podle Goudieho budou v některých částech světa stále častější prašné bouře a nesmírné množství materiálu bude putovat na velké vzdálenosti. Letošní ročník Mezinárodního geografického kongresu organizovaného Královskou geografickou společností (RGS) a Institutem britských geografů (IBG) se nesl v duchu tématu „Jedna Země – mnoho světů“. Andrew Goudie ve svém příspěvku nazvaném „Prašné bouře v globálním systému“ uvedl, že podle posledních odhadů dosáhnou celosvětové emise prachu 2000 – 3000 milionů tun ročně. „Prach zůstává poslední neprozkoumanou složkou zemské atmosféry, ale může být velmi důležitý, jak se začíná kvůli postupujícím klimatickými změnám projevovat,“ řekl Goudie. „Prach, který nezná hranice mezi státy, se stává skutečně celosvětovým problémem a není možné jej nadále ignorovat.“
Zásobárny prachu, ze kterých se uvolňuje materiál, v jehož schopnostech je ovlivnit velmi vzdálené oblasti, jsou nyní dík technologiím lépe vysledovatelné, stejně tak pomáhají nové prostředky lépe pochopit, jaký vliv má prach na životní prostředí. Díky satelitům je jednodušší sledovat průběh prašných bouří i kontrolovat hlavní zdroj emisí: proláklinu Bodele v Čadu v centru západní Afriky. V oblasti severní Afriky vzrostl objem ročního spadu prachu za posledních padesát let desetinásobně. Bouře dokáží vyzvednout obrovské množství materiálu a dopravit jej na obrovské vzdálenosti, kupříkladu ze Sahary do Grónska, nebo z Číny do Evropy. Takže problémy způsobené prachem se odehrávají daleko od jeho zdrojů. Usazování prachu dokáže ovlivnit životní prostředí v mnoha směrech, včetně klimatických změn, zvýšení slanosti půdy, přenosu nemocí, zlepšení podmínek pro růst mořských rostlin, změny ve schopnosti ledových pokryvů odrážet světlo a tím způsobené tání, znečištění ovzduší a neutralizace kyselých dešťů.
Pozitivní dopad přesunu prachových částic by mohl ovlivnit obsah CO2, hlavního skleníkového plynu, v atmosféře. Narůstající množství prachu dokáže oceány zásobovat živinami, které stimulují růst fytoplanktonu i zooplanktonu. Jejich schopnost vázat oxid uhličitý z atmosféry by mohla ovlivnit zlepšení klimatických změn a také teplotu a četnost srážek. To by zase ovlivnilo zemskou vegetaci a tím produkci prachu, což je samo o sobě důležité pro klimatické podmínky, neboť prach dokáže jak odrážet, tak i absorbovat sluneční záření.
Hlavním zdrojem prachu je severní polokoule, extrémně suché oblasti s vyschlými dny bývalých jezer, náplavovými kužely a písečnými dunami. Sucho a rychlost větru, kterým velmi napomáhá velkoplošné kácení a spásání trávy dobytkem, dokáží vytvořit výborné podmínky pro vznik prašných oblasti. I nárůst obliby automobilů s pohonem všech čtyř kol dokáže vyvolat prašnou bouři, kvůli tomu, že jeho jízda může narušit pokryv zásobáren prachu. Příští rok by měl tým University College London vypracovat studii o proláklině Bodle v Čadu a její důležitosti v rámci celosvětových změn klimatu. Výzkum se zaměří na otázku, zda v některých oblastech nemůže být větší hnací silou klimatických změn prach oproti průmyslovému znečištění.
Podle článku Alexe Kirbyho BBC Online News 20. 08. 2004.
reklama
