BBC: Těžba na Sachalinu představuje ekologickou tikající bombu
„Jednou jsem letěl přes Sibiř v noci a ten pohled je nezapomenutelný. Jenže ty ohně zabíjejí ne miliony, ale miliardy stěhovavých ptáků,“ řekl BBC Jablokov, jeden z předních ruských biologů a člen Akademie věd. Bývalý viceprezident Spojených států Al Gore označil ve své knize „Rovnováha Země“ (Earth on the Balance) ropné věže na Sibiři za jednu z hlavních příčin klimatických změn. Počet ropných věží, na kterých je plyn spalován, sice díky modernějším technologiím těžby klesá, podle odhadů jich však ještě nejméně 20 000 přebytečný plyn nadále pálí.
Zásoby ropy a zemního plynu jsou pro Rusko velmi důležitým zdrojem příjmů, ale podle mnoha lidí jsou také velkým problémem. Podle nich zisky nevyváží velmi těžké a dlouhodobé poškození životního prostředí ani následky na zdraví lidí způsobené ropným průmyslem. Těžařské firmy oponují s tím, že toto malé, ale velmi lukrativní odvětví ekonomiky přineslo do celého regionu zvýšení životního standardu. A kladou si otázku, zda by měly s celou těžbou skončit jen kvůli několika vágním prohlášením o možném nebezpečí. Ostrov Sachalin v minulosti přilákal řadu mezinárodních společností a některé z nich se rozhodly zde uskutečnit nejambicióznější projekty v celé historii ropného průmyslu. Společnosti Royal Dutch Shell, Mitsubishi a Mitsu, které vytvořily konsorcium Sachalin Energy, chtějí na ostrově těžit dlouho a prohlašují, že zdraví a bezpečnost místních obyvatel jsou velmi důležité. S projektem, ale nesouhlasí místní ekologové, podle kterých dojde k velkému zásahu do přírodních zdrojů celého ostrova.
Symbolem „křížové výpravy ve jménu ekologie“ na Sachalinu je populace ohrožených velryb (plejtvákovců šedých), které obývají pobřežní vody kolem ostrova. Biologové, které si najaly ropné společnosti, tvrdí, že není žádná spojitost mezi poklesem počtu velryb a těžbou ropy na pobřeží ostrova. Zelení naopak tvrdí, že souvislost je jednoznačná. Nicméně zároveň dodávají, že nejde jen o kytovce, ale i o mnoho dalších problémů. Připomínají, že potrubí, které se právě buduje na pobřeží ostrova bude křižovat 600 dosud nedotčených řek, kterými připlouvají lososi do vnitrozemí. Tyto ryby jsou velmi vybíravé na místa, kde se rozmnožují. Jakékoli znečištění znamená, že se sem přestanou vracet. A to poškodí i místní obyvatele, kteří jsou zvyklí lososy lovit. Ale z čeho mají ekologové největší strach, jsou úniky ropných látek, které mohou zničit přírodu navždy, nebo alespoň na velmi dlouhou dobu. „Těžíme kolem 1,5 milionu tun ropy ročně a unik nikdy nepřesahoval objem dvou litrů,“ říká Ivan Čerňakovskij, mluvčí Sachalin Energy. To je podle něho několikanásobně méně než při těžbě kdekoli jinde ve světě.
Vytěžená ropa se dováží zákazníkům v Asii a v USA v tankerech, což představuje další nebezpečí. Aktivisté poukazují zejména na nebezpečné a bouřlivé vody v severním Tichém oceánu. Ještě více znepokojivé je, že Sachalin leží ve stejném tektonickém pásmu jako Japonsko, proto je zde vysoká pravděpodobnost silných zemětřesení. Před deseti lety pohřbilo zemětřesení 2 000 lidí v troskách města Neftěgorsk a sousední Kurilské ostrovy byly zasaženy silnou vlnou tsunami. Zda technická zařízení na těžbu a přepravu ropy odolají podobným přírodním katastrofám není zcela jasné. Těžaři říkají ano, ekologičtí aktivisté tvrdí, že ne.
Hugo Leonid Ragozin BBC Online News 22. 11. 2005.
reklama
