BBC: Tropické pralesy stojí v cestě nové zemědělské půdě
 |
|
| Podle RRI bude lidstvo v roce 2050 potřebovat 3 miliardy hektarů nové zemědělské půdy. Tato fotografie je zveřejněna pod licencí GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty) | |
| Foto: Merbabuv/Wikimedia Commons |
„Pravděpodobně jsme na pokraji velké, celosvětové loupeže půdy,“ řekl BBC Andy White, spoluautor hlavní zprávy RRI „Pro lidi vidět stromy“ (Seeing People through the Trees). „To znamená více kácení, více konfliktů, více emisí skleníkových plynů, rozsáhlejší změny klimatu a méně prosperity pro všechny,“ řekl White. Další zpráva dokumetuje, že ve sporech o vlastnictví půdy dochází jen k velmi malé nápravě, stejně tak jako v ochraně půdy ze strany úřadů v rozvojových zemích. Obě zprávy byly zveřejněny včera úřadem britské vlády. Rostoucí poptávka po jídle, biopalivech a dřevě na výrobu papíru, pro stavebnictví a průmysl znamená, že do roku 2030 by mělo vzniknout 515 milionů hektarů nové zemědělské půdy, vypočítává RRI. Jenže bez zásahů do tropických pralesů jich bude k dispozici jen 200 milionů hektarů, píše zpravodajství BBC.
Zpráva vychází z předpokladu nepřetržitě rostoucí poptávky po půdě v průběhu století. Studie říká:“ když bude pokračovat současný růst produktivity a bude potřeba uspokojit poptávku po potravinách, kolem roku 2050 dosáhne celková plocha potřebné nové zemědělsky obdělávané půdy 3 miliardy hektarů.“ Podle OSN se dnes na celém světě obdělává 1,4 miliardy hektarů orné půdy a na 3,4 miliardách hektarů jsou pastviny.
Někteří odborníci vkládají naděje do nových technologií, včetně genetické modifikace plodin, které by měly významně zvýšit výnos. Jenže v posledních letech výnosy v moderním zemědělství nerostou tak rychle, někde se dokonce výnosy snižují, k čemuž zřejmě přispívají změny klimatu. Jenže když se kvůli úrodné půdě zničí deštné pralesy v tropických oblastech, bude jejich mýcení dalším velkým příspěvkem ke klimatickým změnám. V současnosti se odlesňování krajiny podílí z 20 % na celosvětových emisích skleníkových plynů, píše BBC.
Jedeno z klíčových tvrzení zprávy RRI je, že zásadní pro budoucí zachování lesů je reforma vlastnictví půdy. „Tato studie by měla pomoci přijmout globální zodpovědnost za ochrany vlastnických práv původních obyvatel, kteří hrají životně důležitou roli v ochraně jednoho z nejúžasnějších přírodních zázraků na této planetě,“ řekl BBC Gareth Thomas, náměstek britského ministra pro mezinárodní rozvoj (DFID).
„Je jasné, že současná dvojí cenová krize, jak u pohonných hmot, tak v potravinářství, nahrává velkým investicím a spekulacím s půdou,“ řekl BBC Andy White z RRI. „Jenom ochranou práv lidí, kteří tam žijí, můžeme zabránit devastaci nejohroženějších pralesů na celém světě,“ dodal White.
Jenže jak naznačuje druhá zpráva RRI, „Od vyloučení k vlastnictví?“ (From Exclusion to Ownership?), postup ve změně vlastnických práv je jen velmi pomalý. Jen v několika málo zemích, jako je Brazílie, Kamerun a Tanzanie, došlo k nějakým podstatnějším změnám. Podle RRI může ochraně pralesů pomoci boj proti změnám klimatu. Jenže to opět vede k otázce, kdo je vlastníkem lesních porostů. Budou to bohaté země Západu, které zaplatí za zachycování uhlíku, nebo místní obyvatelé? Navíc vlastnictví půdy stojí také často v jádru nejrůznějších ozbrojených konfliktů. Podle RRI se za dvěma třetinami všech současných válek skrývá boj o vlastnictví půdy, píše internetové zpravodajství BBC.
Podle článku Richarda Blacka na serveru BBC Online News ze dne 14. července 2008
reklama
