BBC: USA musejí být pragmatické při jednání o změně klimatu, řekl Pershing
 |
|
|
Pohled na park Rheinaue nedaleko centra Bonnu, v němž probíhá další kolo jednání o změnách klimatu.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: Leit/Wikimedia Commons |
Na stejném zasedání zaznělo, že podle posledních vědeckých poznatků by měly rozvinuté státy snížit svoje emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. Plán prezidenta Obamy zatím počítá se snížením emisí na úrovneň roku 1990, což znamená zhruba snížení produkce o 15 % oproti dnešku.
Jonathan Pershing řekl BBC, že je znepokojen nebezpečím, které představuje změna klimatu, ale USA nemohou učinit slib, který nemohou splnit. „Rok 2020 není žádný pevný bod, důležité je zvrátit dlouhodobý trend nárůstu,“ řekl Pershing.
Prezident Obama také oznámil cíl snížení emisí o 80 % v roce 2050. „Je jasné, že čím méně toho uděláme v blízkém období, tím více toho budeme muset udělat později. Ale když si zvolíme cíle, které není možné technicky naplnit nebo které nebudeme schopni prosadit politicky, budeme ve stejné pozici jako jsme nyní, když nás svět sleduje a my stojíme stranou mezinárodních dohod. Ale my chceme být jejich součástí, chceme se chovat pragmaticky a veříme vědeckému poznání,“ prohlásil v Bonnu Pershing. Podle něj je to zároveň velká změna oproti vládě prezidenta Bushe, která počítala s růstem emisí až do roku 2025. Podle Pershinga není jasné, zda bude tým současného prezidenta schopen představit krátkodobé cíle USA ještě před koncem roku 2009, kdy proběhnou jednání v Kodani. Tam by měla vzniknout nová mezinárodní dohoda o omezování emisí skleníkových plynů. Podle Pershinga to záleží jednak na situaci v Kongresu, jednak na dostupnosti nových technologií a možnosti jejich využití v praxi.
Jonathan Pershing také slibuje podporu USA chudým zemím určenou na rozvoj čisté technologie. Neoznámil žádná přesná čísla, ale řekl, že celková suma bude mnohem menší, než kolik řada rozvojových zemí požaduje. „Představa, že by USA měly investovat dostatek peněz na rozvoj celého světa, je nepřijatelná,“ řekl Pershing. Podle něj je pro jednání s rozvojovými státy typické, že jejich představa o tom, co by měly USA dělat, se omezuje pouze na investice. To je podle něho velmi omezená představa. Naopak Pershing vidí roli vlád v tom, že by měly podnítit soukromý sektor, aby investoval do čistých technologií, energetické účinnosti a méně ničil lesy. Napříkadl Čína prý nechce po USA peníze, ale spolupráci ve vývoji technologií.
Vyjednavači z Číny, Indie a Papuy (která v Bonnu zastupuje ohrožené země) řekli BBC, že USA a další bohaté státy musejí podstatně snížit své emise a také nabídnou konkrétní fincování mezinárodních fondů. „Zlepšování jde extrémně pomalu. Bohaté země zřejmě mají pocit, že chudé státy pomohou světu z problému s klimatickou změnou. Ale chudé země produkují jen 11 % emisí,“ řekl BBC Surya Sethi z Indie. Podle něj musejí bohatí změnit své metody výroby i spotřebu. „Nevidíme žádné skutečné důkazy toho, že by bohaté státy vzaly tento problém skutečně za svůj,“ dodal. Jeden z evropských kandidátů definoval současný problém tak, že Evropa sice Obamu podporuje a ví o jeho politických problémech při prosazování dohody, ale na druhou stranu mu chce dát najevo, že by toho měl dělat víc.
Na současném jednání v Bonnu se neočekává, že by vznikla nějaká zásadnější dohoda. Podle BBC jsou delegáti znepokojeni, že až do dalšího jednání v Bonnu v červenci letošního roku nevznikne žádný text, který by měl být základem nové dohody. Proto OSN plánuje ještě další dvě setkání před hlavním vyjednáváním v Kodani.
Podle článku Rogera Harrabina zveřejněném na serveru BBC Online News 03. 04. 2009.
reklama
