BBC: V Německu startuje první elektrárna zachycující uhlík
 |
|
| Tepelná elektrárna Schwarze Pumpe společnosti Vattenfall. | |
| Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic | |
| Foto: SPBer/Wikimedia Commons |
V elektrárenském kotli bude hořet čistý kyslík, do kterého se bude pumpovat drcený prach z hnědého uhlí. Výsledkem bude teplo, vodní pára, stopové nečistoty a devět tun oxidu uhličitého každou hodinu. Oxid uhličitý pak bude oddělen, stlačen na 500krát menší objem a přečerpán do transportních lahví. Tak bude plyn připraven k odvozu na území, kde se těžil zemní plyn, a tady bude uložen v pórovité hornině kilometr pod povrchem. Zde by měl zůstat po dobu, kdy se lidstvo bude obávat klimatických změn, píše BBC.
Společnost Vattenfall na experimentální elektrárně pracovala pilně dva roky. "Jsme velmi hrdí a jsme přesvědčeni, že toto je budoucnost uhlí," řekl BBC Hubertus Altmann. Společnost investovala do projektu 70 milionů euro, protože věří, že technologie CCS (carbon capture and storage - zachycení a uložení uhlíku) rozetne gordický uzel výroby energie z bohatých zásob uhlí bez toho, aby jeho spalování přispívalo ke změnám klimatu.
Technologie skladování emisí však dosud nevyřešila některé problémy, například kde bude oxid uhličitý skladován a kdo zaplatí vysoké náklady na provoz CCS elektráren. Organizace Greenpeace je například k této technologii velmi rezervovaná, podle ní systém CCS umožní i nadále přežívat klasickým uhelným elektrárnám. "Technologie je příliš drahá, přichází příliš pozdě a odčerpá peníze, které by se daly investovat do skutečného řešení problémů - obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti," řekl BBC Tobias Munchmeyer.
Evropská unie by chtěla, aby během příštích pěti let vzniklo deset až dvanáct CCS elektráren s plným provozem. Navzdory snaze o širší využití této nové možnosti, však dosud nebyla zadána výstavba jediného průmyslového provozu s technologií CCS.
"Potřebujeme prověřit ukládání uhlíku pod zem, protože ve světě se teď staví nová generace tepelných elektráren. Když zjistíme, že CCS je možné v průmyslovém měřítku využít, budeme moci všechny tyto elektrárny přeměnit na provozy s nulovými emisemi," tvrdí naopak Nick Mabey z think-tanku e3g. Součástí problémů je také to, že celkové náklady na zachycování a ukládání CO2 ve velkém nejsou dosud známé. Podle posledních odhadů by náklady na výrobu elektřiny v CCS tepelné elektrárně mohly být stejně vysoké jako u výroby elektřiny z větru, tedy téměř o 50 % vyšší, než jsou dnes.
Firmy, které novou technologii prosazují, se snaží, aby cena elektřiny vyrobené z uhlí zůstala konkurenceschopná. Podle Philippa Jouberta ze společnosti Alstom, která dodala kotel pro experimentální elektrárnu ve Schwarze Pumpe, bude trvat ještě jeden až dva roky, než bude jasné, jak se technologie bude chovat v průmyslovém měřítku. "V současnosti vyrábíme pět megawattů, podle tohoto výkonu se dá cena těžko odhadovat. V našem byznysu je velikost velmi podstatná. Když vznikne trh a vysoká poptávka, půjde dolů cena," říká Joubert.
Podle článku Rogera Harrabina Germany leads 'clean coal' pilot zveřejněného BBC Online News z 08. září 2008
reklama
