BBC: Vyschlý Dunaj vydal v Budapešti těla německých vojáků z druhé světové války
15.8.2026 16:52 | PAŘÍŽ
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Vodní hrob podle dostupných informací odhalil kolemjdoucí, který na začátku srpna nahlásil, že viděl část motocyklu trčícího z odkrytého dna v centru Budapešti. Na místě pak pátrací tým našel také protitankové miny, což vedlo k dočasnému uzavření břehu, kdy zasahovala pyrotechnická jednotka, píše BBC.
Některé nalezené předměty - zejména identifikační známky a motocykl - byly přitom podle německé komise pro válečné hroby na dně řeky dobře zakonzervované a jsou velmi zachovalé. V případě motocyklu se podle ní jedná pravděpodobně o model DKW NZ 350-1, který byl vyráběn od roku 1944 pro válečné účely.
Jedna nalezená identifikační známka patřila vojákovi wehrmachtu a druhá členovi Waffen-SS, uvedla komise. Nacistické jednotky Waffen-SS byly u poválečného norimberského procesu prohlášeny za zločineckou organizaci odpovědnou za válečné zločiny. Zjištění totožnosti nalezené dvojice však bude podle komise nějakou dobu trvat, protože bude nutné ověřit, zda identifikační známky skutečně patří nalezeným vojákům. Klíčovou pro identifikaci pozůstatků bude analýza kostí, uvedla komise.
Oba vojáci pak budou podle BBC pohřbeni na válečném hřbitově ve městě Budaörs, jenž se nachází nedaleko maďarské metropole.
Nízká hladina vody v Dunaji odhalila i další pozůstatky druhé světové války včetně vraku německé válečné lodi na dně řeky poblíž srbského přístavu Prahovo. Podle agentury AP lze vidět na Dunaji celkem desítky vraků německých lodí z druhé světové války, které Německo potopilo při ústupu z Rumunska. Některé vraky byly podle webu The Guardian vidět už při předchozích obdobích sucha.
Podle historiků bylo v této části Dunaje v září 1944 potopeno až 200 německých válečných lodí, zatímco Sověti postupovali hlouběji do Evropy. Německým cílem pro potopení lodí bylo zpomalit sovětský postup na Balkáně, napsala AP, podle níž se Srbsko snaží s finanční podporou Evropské unie plavidla vyzvedávat. Některé vraky odstranily už úřady někdejší Jugoslávie, ale většina v řece zůstala kvůli výbušninám na palubě.
Na Slovensku mezitím na začátku srpna vydal Dunaj pravděpodobně nevybuchlou britskou minu z druhé světové války, která vážila 700 kilogramů. Zneškodnili ji pyrotechnici, kteří ji odvezli na jiné místo a kontrolovaně odpálili. Do řeky ji s největší pravděpodobností shodilo britské letectvo v roce 1944, když zaminovávalo Dunaj s cílem narušit zásobování nepřátelských vojsk, napsal server Aktuality.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Čížkov na Plzeňsku, kde mizí voda ve studních, postaví vodovod
Povodí Vltavy očekává na Slapech další pokles hladiny přibližně o 20 cm denně
Pokles hladiny zatím nechává lidi v okolí Slapské přehrady v kliduOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Karel Zvářal
15.8.2026 19:39Něco jako poslední varování... (my ti na to kašlem, 2/3 povrchu planety tvoří voda).
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
15.8.2026 19:55 Reaguje na Karel ZvářalJa bych to spis bral jako varovani pro nemecke vojaky, at se zase nesnazi o vyvoz tech jejich hodnot na vychod Evropy....
Odpovědět
Karel Zvářal
15.8.2026 20:01 Reaguje na Miloš ZahradníkMěl jsem na mysli vyschlý veletok, než ty nešťastníky sloužící 18 až do hořkého konce.
Odpovědět
va
vaber
16.8.2026 08:58 Reaguje na Karel ZvářalMně je líto dnešních malých dětí ,netuší do čeho se řítí.
Doufam ,že se mýlím a vše bude jinak a dobré.
Odpovědět
Doufam ,že se mýlím a vše bude jinak a dobré.
sv
pp
pavel peregrin
16.8.2026 16:32 Reaguje na s vMyslíš, sv? Zatím to vypadá úplně obráceně, chlapče.
Odpovědět
sv
s v
16.8.2026 17:25 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
sv
s v
17.8.2026 19:32 Reaguje na pavel peregrinHelemese, peregrinek má problém s realitou, že v rusácku děti nemají buoucnost.
Odpovědět
va
sv
Karel Zvářal
16.8.2026 17:47 Reaguje na vaberTady se řeší spíše politika-/přičemž kvůli suchu uhynuly milióny ryb, raků, škeblí, ale i suchozemských tvorů trpících žízní a horkem. To dětičky z toho vyváznou mnohem lépe, zahrnuty rodičovskou péčí. Jak budou nakládat se žp a celou planetou budoucí generace - to už raději nechci ani vidět...
Odpovědět
va
vaber
17.8.2026 08:20 Reaguje na Karel ZvářalJá jsem pesimista. Co vše nebude, když nebude voda, to si může každý domyslet sám.
Chápu ale ,že pro lidi je to nemožná situace , vždyť voda vždy byla a tak musí být i v budoucnu.
Ale na druhé straně ,současné množství Homo sapiens na planetě je neudržitelný stav. Takže někdy musí nějaká krize přijít, taková co postihne i člověka.
Odpovědět
Chápu ale ,že pro lidi je to nemožná situace , vždyť voda vždy byla a tak musí být i v budoucnu.
Ale na druhé straně ,současné množství Homo sapiens na planetě je neudržitelný stav. Takže někdy musí nějaká krize přijít, taková co postihne i člověka.
va
vaber
16.8.2026 08:47Válka je svinstvo a za zločinecké by měly být označeny všechny armády.
Třeba ještě Dunaj klesne a budouu si děti hrát v těch lodích na vojáky. Protože vojáci jsou hrdinové a to se musí dětem vtloukat do hlav.
Klesá hladina není div, dnes dorazily mraky, samozřejmě ,žádný déšť. Když se podívám na satelitní snímek, vidím jen úzkou nudli mraků která už skoro odešla. Takový je výhled.
Odpovědět
Třeba ještě Dunaj klesne a budouu si děti hrát v těch lodích na vojáky. Protože vojáci jsou hrdinové a to se musí dětem vtloukat do hlav.
Klesá hladina není div, dnes dorazily mraky, samozřejmě ,žádný déšť. Když se podívám na satelitní snímek, vidím jen úzkou nudli mraků která už skoro odešla. Takový je výhled.
BM
Břetislav Machaček
16.8.2026 09:12Pokud by vysychala pouze ČR a jiné bývalé socialistické země, tak bych
uvěřil, že chybou bylo socialistické hospodaření a scelování polí, ale
ona vysychá i kapitalisty "vzorně" ošetřována půda a krajina na Západě.
Je to buď stejné a nebo na Západě ještě horší, což ty teorie o špatném
hospodaření komunistů jaksi staví do jiného světla. Kamarád se vracel
z Francie přes Německo a popisoval apokalypsu i na těch malých polích.
Půlmetrová kukuřice, tráva spálená sluncem, uschlé stromy a keře na
mezích a vyschlé potoky a řeky. Nic ze spásných způsobů hospodaření
na malých výměrách rozdělených mezemi tam nezabralo a zdá se, že jsou
na tom ještě hůře, než my. Nezbývá nic jiného, než být opatrný, zda
jsou rady rozkouskovat pole a ubrat orné půdy na meze odborné a nebo
jsou dílem konkurence, která nám závidí velká pole se snadnějším hospodařením.
Za humny mám lány po 100 ha i letos s průměrným výnosem a tři metry vysokou
sytě zelenou kukuřicí, ale taky nudličky zahumenkářů, kde plevel ubral vodu
a živiny pšenici tak, že mlátili seschlé zrní, dobré tak leda ke zkrmení.
Ti se závistivě koukají na sklizeň agropodniku z těch lánů a už někteří
chápou tu marnost nad marnost jim konkurovat jak kvalitou, tak ekonomicky.
Jeden se už nechal slyšet, že letos končí a pole prodá agropodniku a na
stavební místa. Porovnal náklady a příjmy a už nemíní pole dotovat ze
své výplaty v továrně. Po revoluci na pár let dokonce přestal s prací v
továrně, ale nyní už v ní zase 20 let pracuje, aby měl slušnou penzi.
Na novou techniku si nikdy nevydělal a ta stará ho často zklame právě
při sklizni. Doslova se v hospodě rozbrečel, že do toho po revoluci
šel a řekl mi, že jsem mu tehdy dobře radil pole pronajmout a nechat
na nich hospodařit agropodnik. Lituje 30 let , kdy dovolenou strávil
na poli a výsledek je tragický. To co vkládal do hospodaření přijde
vniveč, protože ta jeho technika je zralá buď do muzea a nebo do
šrotu. Tajně doufá, že se najde nějaký zoufalec, co ji koupí, ale o
některých strojích už ví, že skončí ve šrotu. Hovězí dobytek neměl,
ale pouze prasata, martinské husy a nosnice a tak nemá starosti co
se zvířaty. Takže další scelování pod křídla agropodniku je už na
spadnutí a přání aktivistů o návratu k malým hospodářstvím musejí
realizovat sami a ukázat všem jak na to !
Odpovědět
uvěřil, že chybou bylo socialistické hospodaření a scelování polí, ale
ona vysychá i kapitalisty "vzorně" ošetřována půda a krajina na Západě.
Je to buď stejné a nebo na Západě ještě horší, což ty teorie o špatném
hospodaření komunistů jaksi staví do jiného světla. Kamarád se vracel
z Francie přes Německo a popisoval apokalypsu i na těch malých polích.
Půlmetrová kukuřice, tráva spálená sluncem, uschlé stromy a keře na
mezích a vyschlé potoky a řeky. Nic ze spásných způsobů hospodaření
na malých výměrách rozdělených mezemi tam nezabralo a zdá se, že jsou
na tom ještě hůře, než my. Nezbývá nic jiného, než být opatrný, zda
jsou rady rozkouskovat pole a ubrat orné půdy na meze odborné a nebo
jsou dílem konkurence, která nám závidí velká pole se snadnějším hospodařením.
Za humny mám lány po 100 ha i letos s průměrným výnosem a tři metry vysokou
sytě zelenou kukuřicí, ale taky nudličky zahumenkářů, kde plevel ubral vodu
a živiny pšenici tak, že mlátili seschlé zrní, dobré tak leda ke zkrmení.
Ti se závistivě koukají na sklizeň agropodniku z těch lánů a už někteří
chápou tu marnost nad marnost jim konkurovat jak kvalitou, tak ekonomicky.
Jeden se už nechal slyšet, že letos končí a pole prodá agropodniku a na
stavební místa. Porovnal náklady a příjmy a už nemíní pole dotovat ze
své výplaty v továrně. Po revoluci na pár let dokonce přestal s prací v
továrně, ale nyní už v ní zase 20 let pracuje, aby měl slušnou penzi.
Na novou techniku si nikdy nevydělal a ta stará ho často zklame právě
při sklizni. Doslova se v hospodě rozbrečel, že do toho po revoluci
šel a řekl mi, že jsem mu tehdy dobře radil pole pronajmout a nechat
na nich hospodařit agropodnik. Lituje 30 let , kdy dovolenou strávil
na poli a výsledek je tragický. To co vkládal do hospodaření přijde
vniveč, protože ta jeho technika je zralá buď do muzea a nebo do
šrotu. Tajně doufá, že se najde nějaký zoufalec, co ji koupí, ale o
některých strojích už ví, že skončí ve šrotu. Hovězí dobytek neměl,
ale pouze prasata, martinské husy a nosnice a tak nemá starosti co
se zvířaty. Takže další scelování pod křídla agropodniku je už na
spadnutí a přání aktivistů o návratu k malým hospodářstvím musejí
realizovat sami a ukázat všem jak na to !
sv
s v
16.8.2026 10:01 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
ZU
Zbynek Ulcak
16.8.2026 14:57 Reaguje na Břetislav Machaček..."Za humny mám lány po 100 ha i letos s průměrným výnosem a tři metry vysokou sytě zelenou kukuřicí..." - ježíšmarijá, vy jste ale logik... Nebude to spíše než velikostí polí třeba tím, že v Severomoravském kraji napršelo v období květen-červenec 235 mm, zatímco třeba v Jihomoravském kraji 128 mm, Vysočina 167 mm... atd.?
Odpovědět
Peter
16.8.2026 15:21 Reaguje na Zbynek UlcakA Vaše logika se projevuje tak, že čtete jen první větu v souvětí?:
"... ale taky nudličky zahumenkářů, kde plevel ubral vodu
a živiny pšenici tak, že mlátili seschlé zrní..."
Odpovědět
"... ale taky nudličky zahumenkářů, kde plevel ubral vodu
a živiny pšenici tak, že mlátili seschlé zrní..."
ZU
Zbynek Ulcak
16.8.2026 16:58 Reaguje na Peter...ano. Protože jsem v průběhu 8 dnů viděl na vlastní oči kukuřici v Macháčkově lokalitě "za humny" (Dolní Lutyně, firma Netis, ano 3 metry) a kukuřici na ještě mnohem větších lánech u Pohořelic (metr a je suchá). Těmi hektary to není. Nezajímá mě debata o tom, jestli je životaschopný malý či velký podnik. Jen říkám, že tvrdit, že velký podnik ma 3 metry vysokou kukuřici, protože je velký, je nesmysl. A ano - jsou i úspěšní malí zemedělci.
Odpovědět
Peter
16.8.2026 17:02 Reaguje na Zbynek UlcakJeště jednou si přečtěte, co porovnával pan Macháček a s čím.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.8.2026 09:14 Reaguje na Zbynek UlcakCopak porovnávám jižní a severní Moravu? Porovnávám
dva typy polí na severní Moravě a ano u firmy Netis a u malých zemědělců.
Současná generace miluje zkratkovitost a neumí číst
text, aby pochopili jeho význam , který překroutí.
No a taky popisuji stav polí u našich "vzorů", co
dopadly bez srážek možná i hůře než my. Čímpak asi
doplňuje polím organiku ten malý sedlák, když už
nemá dobytek a pouze drůbež a pár prasat na 30 ha?
Slámu i seno prodává koňákům a zpět mu hnůj nikdo
nevozí. Z ornice je tak zpět "cihlářská hlína".
A takových jsou tisíce, což v globále znamenám, že
vniveč přichází miliony litrů vody, která ihned po
dešti odteče a nebo se obratem vypaří. Jinak u té
kukuřice je to i o agrotechnické lhůtě výsevu,
když ji vyseli ve správný čas, aby zakořenila a
zastínila půdu před vysycháním. Pozdější výsev
(ten malý nestíhal) se podepsal na kukuřici už
suchem a nemůže za sucha dohnat náskok kukuřice
vyseté ve správný okamžik. Proto je tak nízká a
usychá, když mezi řádky praží slunce a ještě ji
vodu a živiny ubírá plevel vysoký jako ona.
Odpovědět
dva typy polí na severní Moravě a ano u firmy Netis a u malých zemědělců.
Současná generace miluje zkratkovitost a neumí číst
text, aby pochopili jeho význam , který překroutí.
No a taky popisuji stav polí u našich "vzorů", co
dopadly bez srážek možná i hůře než my. Čímpak asi
doplňuje polím organiku ten malý sedlák, když už
nemá dobytek a pouze drůbež a pár prasat na 30 ha?
Slámu i seno prodává koňákům a zpět mu hnůj nikdo
nevozí. Z ornice je tak zpět "cihlářská hlína".
A takových jsou tisíce, což v globále znamenám, že
vniveč přichází miliony litrů vody, která ihned po
dešti odteče a nebo se obratem vypaří. Jinak u té
kukuřice je to i o agrotechnické lhůtě výsevu,
když ji vyseli ve správný čas, aby zakořenila a
zastínila půdu před vysycháním. Pozdější výsev
(ten malý nestíhal) se podepsal na kukuřici už
suchem a nemůže za sucha dohnat náskok kukuřice
vyseté ve správný okamžik. Proto je tak nízká a
usychá, když mezi řádky praží slunce a ještě ji
vodu a živiny ubírá plevel vysoký jako ona.
Karel Zvářal
19.8.2026 18:33 Reaguje na Zbynek UlcakŘekl bych, že těch zájemců o "výšku kukuřice" bylo v posledních dnes povíc. Dokonce byly v záběru tv další dvě šř plodiny, resp zem kolem nich... Laik se diví, odborník žasne. P.S. možná se divili všichni-)
Odpovědět
pp
sv
s v
16.8.2026 17:27 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
pavel peregrin
16.8.2026 16:36 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
sv
s v
16.8.2026 17:31 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
BM
Břetislav Machaček
17.8.2026 09:35 Reaguje na pavel peregrinTěm hlupákům uvádím pouze konkrétní zkušenosti z okolí se
stejnou startovní čárou(půda, množství srážek), ale s tím
rozdílným hospodařením, které přináší rozdílné výsledky.
Kamarád má k zemědělství vztah z minula a při svých cestách
se tím stále zabývá. Popisoval v minulosti sady v Itálii,
kam jezdil na brigády sklízet jablka jak "malovaná" a tak
se zajímal, jak v kamenné suti Alpského podhůří mohou ta
krásná jablka vyrůst. Viděl tam tu kapkovou závlahu ke
každému stromku z rezervoáru vody z jezera s přimícháním
tekutých hnojiv a byl šokován množstvím postřiků. Po té
zkušenosti jablka obíral v rukavicích a nejedl je. Náš
společná známý zažil ve Španělsku jako brigádník sklizeň
pomerančů a divil se proč místní používají ochranné oděvy.
On ho odložil a přes noc se osypal vyrážkami z toho, před
čím ho měl oděv chránit. Po revoluci byl velkým kritikem
našeho zemědělství do doby, než poznal zemědělství u našich
"vzorů" a přestal je obdivovat. Ve Španělsku viděl i ty
tisíce km 2 fóliovníků v jinak skalnaté jalové půdě s
návozem půdy a rašeliny s tou kapkovou závlahou stejnou
jako u těch jabloní v Itálii a klasickou zahradu majitele
plantáží pro jeho potřebu. Pochopil, co je dvojí kvalita
potravin a jaká je efektivita průmyslového zemědělství.
Odpovědět
stejnou startovní čárou(půda, množství srážek), ale s tím
rozdílným hospodařením, které přináší rozdílné výsledky.
Kamarád má k zemědělství vztah z minula a při svých cestách
se tím stále zabývá. Popisoval v minulosti sady v Itálii,
kam jezdil na brigády sklízet jablka jak "malovaná" a tak
se zajímal, jak v kamenné suti Alpského podhůří mohou ta
krásná jablka vyrůst. Viděl tam tu kapkovou závlahu ke
každému stromku z rezervoáru vody z jezera s přimícháním
tekutých hnojiv a byl šokován množstvím postřiků. Po té
zkušenosti jablka obíral v rukavicích a nejedl je. Náš
společná známý zažil ve Španělsku jako brigádník sklizeň
pomerančů a divil se proč místní používají ochranné oděvy.
On ho odložil a přes noc se osypal vyrážkami z toho, před
čím ho měl oděv chránit. Po revoluci byl velkým kritikem
našeho zemědělství do doby, než poznal zemědělství u našich
"vzorů" a přestal je obdivovat. Ve Španělsku viděl i ty
tisíce km 2 fóliovníků v jinak skalnaté jalové půdě s
návozem půdy a rašeliny s tou kapkovou závlahou stejnou
jako u těch jabloní v Itálii a klasickou zahradu majitele
plantáží pro jeho potřebu. Pochopil, co je dvojí kvalita
potravin a jaká je efektivita průmyslového zemědělství.
Peter
17.8.2026 10:13 Reaguje na Břetislav MachačekCestoval som nedávno s bývalým baníkom, ktorý po zatvorení bane strávil 2 roky na brigádach v zahraničí (jablká, pomaranče, jahody etc..). Pôvodne sa tešil, že po rokoch v podzemí bude na slnku a vzduchu. Videl presne to, čo opisujete a to ho tak znechutilo, že rozšíril domáce hospodárstvo, aby si už on a jeho rodina nikdy nemuseli kúpiť nič v obchode. Dnes je úplne samostatný, má sad so všetkými druhmi ovocia, chová kozy, ovce, morky, má včelstvá. Do Talianska chodí už len naloviť sumce do Pádu, má van s mrazákom... Popri zásobovaní dospelých synov s rodinami má také prebytky, že mu ich predaj znásobuje dôchodok.
Odpovědět
sv
s v
17.8.2026 14:19 Reaguje na Břetislav MachačekPřed chvíli jsi machačku tvrdil že pěstovat se má ve velkém a teď ti zas nejde pod čumák, že se ve velkoprodukčních foliovnících stříká. Trochu schíza ne.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.8.2026 19:50 Reaguje na s vŽádná schíza! I ve fóliácích to jde bez těch postřiků a nebo s jejich minimem, ale nesmí se z toho stát honba po ovoci a zelenině bez kazů jako by bylo umělé a s nenormálními výnosy. Stal se z
toho pro pěstitele neudržitelný kšeft s dopady na
přírodu a lidské zdraví. Na vině je minimum lidí
v zemědělství nucených produkovat levné ovoce a
zeleninu na daleko menší výměře, než je přirozeně možné. To samé se děje u obilnin, brambor atd.
Ta pole co končí pod asfaltem, betonem a mění se
na mokřady a neproduktivní půdu musí nahradit
intenzivní zemědělství na zbytku půdy. Stojí to
ale majlant na chemizaci a strojní vybavení. Už
nestačí ani to a přichází dovoz a GM plodiny.
V plánu je průmyslová výroba masa bez zvířat
a běžná je hydroponie zcela bez půdy. Schází
pouze Amarouny ze seriálu Návštěvníci a nebo
strava v tabletách jako ve scifi filmech. Už
chápete o co mi jde? Mi jde o udržitelnost, ale
to se musí změnit hodnotový žebříček životních
potřeb ve kterém jsou ve vyspělém světě potraviny
silně podhodnoceny a tím trpí přírodní kvalita
na úkor kvality a kvantity zcela nepřirozené.
Má se pěstovat ve velkém, ale ne na úkor kvality,
ale na úkor výnosů, ale ekonomika je neúprosná
a tak se MUSÍ jít cestou velkovýroby a chemizace
k dosažení umělé kvality s dopady na přírodu a
na lidské zdraví.
Odpovědět
toho pro pěstitele neudržitelný kšeft s dopady na
přírodu a lidské zdraví. Na vině je minimum lidí
v zemědělství nucených produkovat levné ovoce a
zeleninu na daleko menší výměře, než je přirozeně možné. To samé se děje u obilnin, brambor atd.
Ta pole co končí pod asfaltem, betonem a mění se
na mokřady a neproduktivní půdu musí nahradit
intenzivní zemědělství na zbytku půdy. Stojí to
ale majlant na chemizaci a strojní vybavení. Už
nestačí ani to a přichází dovoz a GM plodiny.
V plánu je průmyslová výroba masa bez zvířat
a běžná je hydroponie zcela bez půdy. Schází
pouze Amarouny ze seriálu Návštěvníci a nebo
strava v tabletách jako ve scifi filmech. Už
chápete o co mi jde? Mi jde o udržitelnost, ale
to se musí změnit hodnotový žebříček životních
potřeb ve kterém jsou ve vyspělém světě potraviny
silně podhodnoceny a tím trpí přírodní kvalita
na úkor kvality a kvantity zcela nepřirozené.
Má se pěstovat ve velkém, ale ne na úkor kvality,
ale na úkor výnosů, ale ekonomika je neúprosná
a tak se MUSÍ jít cestou velkovýroby a chemizace
k dosažení umělé kvality s dopady na přírodu a
na lidské zdraví.
sv
s v
18.8.2026 09:43 Reaguje na Břetislav MachačekOn ty malé zemědělce někdo NUTÍ, aby něco produkovali? A kde konkrétně se to děje? Protože taková skutečnost je na trestní oznámení pro nucenou práci. Povídej machačku, přeháněj. Nebo zase jen žvaníš z cesty? Taková Itálie prosím, ale v ČR mně osobně napadá jediný příklad nucené práce spojené se zemědělstvím. Vietnamci zazdění ve sklepě a produkující mariánku.
A že je v zemědělství málo lidí? A co ti brání vyhrnout si rukávy a nastoupit na brigádu do zemědělství.
Odpovědět
A že je v zemědělství málo lidí? A co ti brání vyhrnout si rukávy a nastoupit na brigádu do zemědělství.
sv
s v
17.8.2026 19:39 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
sv
s v
17.8.2026 19:36 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
