BBC: Změna klimatu může být největší ekonomickou krizí světa
Britský ekonom varuje, že pokud svět nesníží produkci skleníkových plynů, dočká se největší hospodářské krize, jakou kdy zažil. Slévárna oceli, Jones and Laughlin Steel Company, Pittsburgh, květen 1942. | |
Foto: National Archives and Records Administration |
Jestliže svět složí ruce v klíně, stane se uprchlíky až 200 milionů lidí, protože jejich domovy budou zničeny povodněmi, nebo naopak drastickým suchem. Zpráva Nicholase Sterna publikovaná minulý týden říká, že klíčovým hráčem jsou nyní země, jako je USA nebo Čína. Ty totiž musí velmi výrazně snížit objem skleníkových plynů, které vypouští do atmosféry. Podle britského ekonoma musí znečišťovatelé počítat s tím, že je nutné platit za problémy, které způsobují celé planetě. Zpráva varuje, že pokud svět nesníží produkci skleníkových plynů, dočká se největší hospodářské krize, jakou kdy zažil. Podle Sterna je potřeba okamžitě uvolnit částku ve výši jednoho procenta celosvětového HDP na bezprostřední odvrácení hrozby. Jinak přijde asi 100 milionů lidí o střechu nad hlavou kvůli zvyšujícím se hladinám moří, tající ledovce způsobí nedostatek vody jedné šestině obyvatel planety, až 40 % volně žijících živočichů se ocitne na pokraji vyhynutí a obrovská sucha vyženou z domovů stovky milionů uprchlíků.
Podle britského ekonoma je potřeba začít něco dělat již teď, dříve než se náklady vyšplhají na 5 %, případně až 20 % světového HDP a některé oblasti zeměkoule přestanou být obyvatelné. Navíc má bohatý svět morální povinnost snížit emise kvůli chudým oblastem, které budou změnami zasaženy nejdříve a velice tvrdě. Zpráva vidí nejlepší řešení v použití moderních technologií a alternativních zdrojů energie z větru, vody a slunce. Zelené daně a snahy o změnu chování lidí jsou podle Sterna dobrým příspěvkem k úsilí odvrátit změny klimatu, nicméně ekonomické nástroje nikdy nebudou fungovat skutečně celosvětově. Na druhé straně však není možné přijímat pouze jednostranná rozhodnutí. Kdyby například Spojené království již zítra vypnulo všechny svoje elektrárny, celosvětové snížení objemu emisí bude do roka zcela vymazáno kvůli nárůstu emisí v Číně.
Zpráva se také přimlouvá za to, aby se nová dohoda o boji proti změnám klimatu začala připravovat již příští rok, nikoli až v období 2010-2011, kdy se má revidovat stávající dohoda z Kjóta. Každé zdržení totiž bude mít následky, které se v životním prostředí budou projevovat ještě po dobu třiceti let.
Nicholas Stern pracoval jako hlavní ekonom Světové banky a v letech 2000-2003 jako její viceprezident, v současnosti je ekonomickým poradcem vlády Tonyho Blaira pro klimatické změny.Podle článku BBC Online News 30. 10. 2006.
reklama