Bém a Šimonovský odpověděli Ambrozkovi na dopis
Bém: Pomůžou další silnice
Pavel Bém ve své odpovědi ujišťuje Libora Ambrozka, že hlavní město i on osobně dělají vše, co je možné, aby se cyklisté cítili v Praze bezpečně. Celá problematika se prý ale nevyřeší pouze nadšením pro dobrou věc.
 |
|
| Naslouchá Pavel Bém cyklistům? | |
| Ilustrační foto: Martin Mach/EkoList |
„Od doby, kdy jsem primátorem a kdy byl na můj podnět zpracován koncepční materiál, je připravováno a postupně realizováno další rozšíření sítě cyklostezek a cyklotras v rozsahu cca 250 km tak, aby celková délka dosáhla zhruba 400 km v roce 2010.“ Bém v dopise vypočítává, že město v minulých třech letech vydalo na bezpečnou cyklistiku přes 68 milionů Kč, v roce 2006 je připraveno 36,8 milionů a pět milionů na údržbu stávající sítě. „Jistě víte, že v posledních letech Praha žádala opakovaně o finanční podporu na rozvoj cyklostezek a její žádosti nebyly vyslyšeny. Proto vnímám Váš zájem i jako příslib řešení této části problému,“ píše Pavel Bém v odpovědi Liborovi Ambrozkovi.
Praha se podle Béma snaží projektovat trasy tak, aby plošně pokryly celé území města. Pokud je to možné, jsou situovány do ulic s nízkou intenzitou automobilové dopravy. Bém souhlasí s tím, že zvýšit bezpečnost silničního provozu lze jenom oddělením cyklistů od ostatních účastníku silničního provozu. To však podle něj v Praze naráží na nedostatek prostoru v centru, přetíženost města automobilovou dopravou obecně a problémy s parkováním. Zmiňuje také problémy s vypořádáním majetkoprávních vztahů s vlastníky pozemků v trase plánované cyklistické komunikace. Přesto bylo v letech 2003-2005 zbudováno 15 km cyklostezek a 64 km cyklotras. Bém připomíná Ambrozkovi, že Praha je historickým městem, kde šířka komunikací ani celková koncepce komunikační sítě neumožňuje oddělit cyklisty od zbytku dopravy. Je proto možné budovat stezky na periferii, což Praha dělá. V centru je pak podle Béma řešením celkové dopravní zklidnění Prahy. „Rozvoj cyklistiky tak nezávisí na investicích do cyklistické dopravy, ale na celkovém řešení dopravy v Praze, tedy především na výstavbě městského a silničního okruhu a radiál. Shodneme-li se na tomto evidentním faktu, uvítám jakoukoliv pomoc z Vaší strany při prosazování větší podpory státu při řešení pražské dopravy. Stejně tak budu rád, pokud se Vám podaří prosadit u Vašeho kolegy ministra dopravy zvýšení prostředků na budování dalších cyklostezek v Praze ze Státního fondu dopravní infrastruktury,“ píše na závěr své odpovědi Bém.
Pokrytecké gesto
Ve stejném duchu komentoval pro EkoList radní pro dopravu Radovan Šteiner dopis Jakuba Kašpara. Šteiner se ztotožňuje s názorem Jakuba Kašpara, že Evropský týden mobility a Den bez aut je vhodnou příležitostí pro propagaci cyklistické dopravy v Praze. „Věřím, že se pan Kašpar předchozích ročníků ETM v Praze zúčastnil a tedy ví, že pokaždé byl v rámci tohoto týdne jeden celý den vyhrazen právě prezentaci a propagaci cyklistické dopravy za účasti primátora i dalších představitelů pražské samosprávy.“
Šteiner dál zmiňuje částky, které Praha vynakládá na výstavbu cyklostezek a ztěžuje si na přístup státu, který opakovaně zamítnul veškeré žádosti hlavního města Prahy. „Věřím, že pan Kašpar a zejména jeho nadřízený, ministr životního prostředí Ambrozek spolu s ministrem dopravy Šimonovským zařídí, aby se tato praxe změnila a aby Praha získávala od státu příspěvky na výstavbu cyklostezek alespoň v takovém poměru jako jiná města a obce v ČR (v této souvislosti nelze nepřipomenout např. České Budějovice). Pokud by se totiž tak nestalo, pak by se dopis pana Ambrozka primátoru Bémovi stal zcela prázdným a velmi pokryteckým gestem.“
Kritice z pražského magistrátu se ale brání Pavel Švagr, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). „Možnost podat žádost má každý, kdo splní podmínky. Úspěšnost žádosti je pak věcí kvality projektu a jeho připravenosti. Z tohoto pohledu má Praha stejné šance jako jiná města v České republice.“
 |
||
| Ilustrační foto: Martin Mach/EkoList |
Ne vždy ochota řešit problém
Z ministerstva dopravy (MD) EkoList dostal výtah z dopisu Milana Šimonovského. Ministr píše, že Státní fond dopravní infrastruktury má ve svém rozpočtu na tento rok vyčleněno na výstavbu a údržbu cyklistických stezek celkem 100 milionů Kč, což je o 40 milionů Kč víc než loni. Tyto finanční prostředky jsou navýšeny o dalších 50 milionů Kč formou jmenovitých akcí zařazených do rozpočtu SFDI. Celkem tedy bude pro rok 2006 na cyklistickou dopravu 150 milionů Kč. Další navýšení z rozpočtu SFDI podle Šimonovského není v tomto okamžiku možné.
Ministr dál upozorňuje, že lze využívat i jiné zdroje než jen SFDI, například evropské fondy, zejména program Interreg IIIA a Společný regionální operační program. Další prostředky jsou dostupné v rámci působnosti ministerstva pro místní rozvoj, v Programu podpory regionálního rozvoje a Státním programu podpory cestovního ruchu. V současnosti je připravována změna priorit programu Finanční mechanismy EHP/Norska z důvodu zvýšení nemotorové dopravy. „Nadále je zřejmé, že další rozvoj výstavby cyklostezek není možný bez finanční podpory krajských a městských samospráv,“ píše v odpovědi Šimonovský.
Podle něj není nedostatečný stav sítí pro cyklistickou dopravu zapříčiněn pouze nedostatkem financí. „Nejpalčivějším problémem v intravilánu velkých měst, kde cyklistická doprava jednoznačně plní dopravně-obslužnou funkci a zároveň vykazuje nejvyšší nehodovost, je ne vždy ochota řešit problém cyklodopravy stavebními úpravami komunikací nebo dopravně regulačními a organizačními opatřeními.“
Almužna pro cyklisty
Kolega zesnulého Jana Bouchala Štěpán Boháč ze sdružení Oživení však některé argumenty politiků upřesňuje: „Praha sice schválila prostředky na cyklistické stezky, ale byla schopna proinvestovat jen asi 60 %, protože projekty nebyly připraveny.“ Podle Boháče je přibližně polovina pražských cyklotras nepoužitelných, vedou po frekventovaných silnicích bez oddělení cyklistů nebo zcela nezajímavými směry, síť je nespojitá a nejnebezpečnější místa – křižovatky – jsou řešena metodou „cyklisto, poraď si sám“.
To, že Praha nedostala od státu žádné dotace, by nemuselo podle Boháče tolik vadit. Praha má prý peněz na dopravu dost, v roce 2003 a 2004 to bylo pokaždé přes devět miliard korun, z toho na cyklistiku připadlo jen 0,1 %. Máslo na hlavě má podle Boháče i ministerstvo dopravy. „Prostředky SFDI na cyklostezky jsou podobnou almužnou jako v Praze. Letošní rozpočet SFDI je 55 miliard, z toho na cyklostezky půjde 100 milionů, tj. 0,18 %,“ vypočítává Štěpán Boháč.
Boháč nesouhlasí s Bémovým argumentem, že městský okruh přinese kýžené dopravní zklidnění. „Je potřeba dělat konkrétní opatření pro zklidnění dopravy jako jsou zóny se sníženou jízdní rychlostí, zužování jízdních pruhů, chodníkové mysy v křižovatkách, dělené přechody, zpomalovací prahy.“
Podle Boháče je problém, že se na cyklisty nepamatuje při provádění rekonstrukcí ulic, přestože na to existuje usnesení městské rady z roku 2002. Realizace pruhů pro cyklisty při rekonstrukcích stávajících ulic je podle Boháče nejefektivnější způsob rozvoje cyklostezek: v nákladech rekonstrukce se to prakticky neprojeví a navíc odpadá složité projednávání samostatného cykloprojektu. „Jen je potřeba na cyklisty včas myslet,“ dodává Boháč a vypočítává, kolik promarněných šancí v Praze bylo: Bubenské nábřeží, Sokolovská, Křižíkova, Českomoravská …
|
Během panelové diskuse v divadle Alfréd ve dvoře, která se konala po lednové smuteční cyklojízdě, si radní městské části Praha 7 Ari Lieberman posteskl, že kdyby býval věděl o nebezpečnosti křižovatky Dukelských hrdinů a nábřeží kapitána Jaroše, připojil by se ke snaze o nápravu. EkoList se ho tedy zeptal, co by se s křižovatkou dalo dělat. „Princip je velmi jednoduchý. Světelná signalizace ve směru z centra na Hlávkův most a Strossmayerovo náměstí, která na této křižovatce je, by měla být oddělena tak, že bude pro jeden přímý směr (Hlávkův most a Argentinská blíž k vodě), druhý směr bude jen pro odbočení vlevo, kde naskočí zelená pro levé odbočení vteřinu po červené pro přímý směr od Argentinské ke Štefánikovu mostu. Tento návrh jsem ihned poté, co jsem se o té tragické události dozvěděl, zaslal na odbor dopravy magistrátu. Nemůžeme spoléhat na kázeň řidičů, protože teď už to nejsou jen poničené plechy aut, ale i zbytečně zmařený lidský život dobrého člověka. Odpověď z odboru dopravy MHMP jsem nedávno obdržel. Ve stručnosti zněla tak, že odborníci odboru dospěli k názoru, že současné úpravy této křižovatky jsou vyhovující, proto neuvažují o změnách,“ odpověděl Ari Lieberman.
Vyšetřování dopravní nehody, na jejíž následky letos v lednu zemřel Jan Bouchal, bylo uzavřeno v pátek 24. března. Major Zbyněk Bernát, který vedl vyšetřování, nám sdělil, že na základě znaleckých posudků byl případ odložen, protože nebylo shledáno podezření z trestného činu ze strany řidiče. |
Související článek:
Ambrozek Bémovi: Bouchalova smrt by se měla stát výstrahou, 27. ledna 2006.
reklama
