Boj proti emisím po australsku? Střílení divokých velbloudů
Divokých velbloudů žije v australské Pustině údajně obrovské množství. Odměnou pro lovce jsou jakési „uhlíkové kredity“, lokální obdoba emisních povolenek. Důkazem, že se vládní činitelé nezbláznili, zůstává statisticky potvrzený údaj o velbloudích emisích metanu. Jeden divoce žijící velbloud vyprodukuje ročně tolik emisí skleníkových plynů jako provoz čtvrtiny amerického auta. Odstartoval se tak hon na velbloudy, kteří jsou loveni buď z helikoptér, nebo zaháněni na jatka a následně využiti jako potrava pro lidi nebo domácí mazlíčky.
Velbloudi se dostali do Austrálie v prvopočátcích kolonizace. Na počátku devatenáctého století nebyl k dispozici silnější a odolnější dopravní prostředek než oni. Když už nebyli zapotřebí, farmáři je vypouštěli do Pustiny, aby se o ně postarala příroda.
Nicméně velbloudi bez přirozených nepřátel úspěšně kolonizovali buše v Pustině a daří se jim od té doby každých devět let zdvojnásobit své počty. Metan produkují bakterie jejich zažívacího systému, podobně jako u krav nebo ovcí. A velbloudi ho vypouštějí do atmosféry se skutečně hlasitým upšouknutím. Pro srovnání, průměrný exemplář vyprodukuje ročně 46 kilogramů metanu. Kráva zvládne vypustit do ovzduší 100 kilogramů metanu ročně.
To je příčinou rozsáhlé diskuse mezi zemědělci a vládními představiteli boje proti emisím. Zemědělská produkce, a právě farmaření dobytka, je hlavním producentem metanu a podle některých vědců není snížení populace divoce žijících velbloudů dostatečným krokem. „Austrálie chová nějakých 20 milionů kusů hovězího dobytka na maso a kolem 1,6 milionu dojnic,“ říká k tématu Alexander Hristov z Pensylvánské státní univerzity. „Velbloudů je asi 1,2 milionu, což je nějakých pět procent. Jejich likvidace tedy může ke znížení emisí přispět, ale nijak významně.“
Proti velbloudům ale hovoří dlouhodobá nevraživost farmářů, kterým velbloudi občas sklidí nebo pošlapou úrodu. Na rozsáhlých farmách navíc velbloudi často dobytku ujídají potravu a soupeří s ním i o vodu. Tyto a další ekonomické důvody mohou být těmi skutečnými důvody, proč počty velbloudů snižovat, uvedl Alexander Hristov.
Podle článku „Greenhouse Gas Pains: Shoot the Farting Camels?“ zveřejněného 9. 6. 2011 na serveru LiveScience.
reklama
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen