Bonn: Rozpory v názorech na naplňování dohody z Kjóta trvají
Včera po celý den jednali v Bonnu členové čtyř pracovních skupin: pro stanovení přesných mechanismů naplňování závazků z Kjóta, pro kontrolu dodržování závazků a harmonizaci aktivit jednotlivých zemí, pro finanční otázky a pro změny v lesním hospodářství a zemědělství. Prakticky všechny skupiny pouze prostudovaly materiál, předložený jako základ jednání předsedou konference, nizozemským ministrem životního prostředí Janem Pronkem. Ze zasedání pracovních skupin, která probíhala od pondělka, vzešly materiály k jednotlivým problematickým otázkám, kterými se od dnešního odpoledne bude zabývat vlastní plenární zasedání COP6. Čas na dohodu mají delegáti až do pátku 27. července. Již dnes je ale podle pozorovatelů zřejmé, že celá řada problematických bodů se přesune až na jednání příští konference - COP7 - která se bude konat v marockém Marrákeši.
Nejproblematičtější "technickou" otázkou jednání je zahrnutí jaderné energetiky do tzv. "mechanismů čistého rozvoje" (CDM - Clean development mechanisms). CDM je přehled konkrétních způsobů, jak snižovat emise skleníkových plynů (především CO2).
Druhým závažným sporným bodem je zahrnutí tzv. "propadů" (sinks) mezi CDM. "Propady", či přesněji řečeno "uhlíkové propady" jsou přirozené mechanismy, které pohlcují skleníkové plyny z atmosféry či jinak zmírňují skleníkový efekt. Počítají se mezi ně zejména lesní plochy. Země jako Kanada, Japonsko a USA chtějí, aby mezi "propady" byly započítány všechny nově vysazované lesy nad určitou výšku. Patřily by do nich ale nejenom skutečné lesy, ale i nejrůznější plantáže rychlerostoucích energetických dřevin či vánočních stromků.
Třetí velký spor se odehraje kolem financování uvádění Kjótského protokolu do praxe. Problém mají především chudé rozvojové země, které na zavádění CDM (především šetrnějších technologií, nefosilních a obnovitelných energetických zdrojů) nemají prostředky. Původní plán realizace Kjótského protokolu počítal s tím, že valnou část nákladů zaplatí země tzv. "Dodatku I" Kjótského protokolu - tedy ekonomicky vyspělé země. Právě proti tomu vystoupil ale na počátku letošního roku americký prezident George Bush, když prohlásil, že odpovědnost i náklady na boj proti změnám klimatu musí nést nejenom rozvinuté, ale i rozvojové země. USA přitom produkují největší podíl skleníkových plynů na světě (následovány EU jako celkem).
reklama
