Bonn: Svět se dohodl, USA zůstaly v izolaci
Ministři na svém zasedání jednali o kompromisním návrhu, se kterým přišel v sobotu předseda konference, nizozemský ministr životního prostředí Jan Pronk. O tom, jaká je konečná podoba kompromisní dohody, ke které svět bez USA nakonec dospěl, zatím panují pouze dohady a spekulace, protože o ní stále ještě jedná plenární zasedání konference, které začalo dnes v 11 hodin dopoledne. Zatím je známo pouze to, že skutečně vychází z Pronkova návrhu a zpravodajové v Bonnu mají za to, že největší ústupky v ní učinila EU vůči Japonsku. "Největší ústupky si pravděpodobně vymohlo Japonsko v oblasti sankcí za nedodržování kjótských závazků," říká zpravodaj britské BBC v Bonnu Alex Kirby.
Jeho slova potvrzuje i Vojtěch Kotecký z ekologické organizace Hnutí DUHA, které je českou sesterskou organizací celosvětových Friends of the Earth. "Ano, zdá se, že jde v podstatě o Pronkův návrh s tím, že japonský závazek po ústupcích vlastně pro Japonsko žádným závazkem nebude," řekl Kotecký EkoListu. Podle něj je ale přesto skutečnost, že se vůbec k nějaké dohodě dospělo, pozitivní. "Je dobře, že Kjótský protokol nešel celý do koše, takhle alespoň bude od čeho se odrazit v dalších jednáních," vysvětluje Kotecký. Podle Koteckého je Pronkův návrh asi nejlepším možným řešením, kterého v dané situaci vůbec bylo možné dosáhnout. Podle informací ČTK se ovšem podařilo EU prosadit přísnější kontrolní mechanismy, proti kterým se Japonsko stavělo.
Optimističtí byli i představitelé EU, i když evropská delegace označila konečné znění dohody za "špatné, ale akceptovatelné". "Je to skvělý den pro životní prostředí. Překonali jsme obrovskou propast, která v celosvětových jednáních byla," svěřil se zpravodaji agentury Reuters náměstek britského ministra životního prostředí Michael Meacher. "Zachránili jsme Kjótský protokol. To je důležité," komentovala výsledek jednání o poznání lakoničtěji evropská komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová.
Kompromisní návrh předsedy konference Jana Pronka, který se stal podkladem k závěrečné dohodě v Bonnu, obsahoval zejména řadu ústupků vůči ekonomicky vyspělým zemím jako je Japonsko, Kanada či Austrálie.
Pronkův materiál obsahoval sice právně závazný mechanismus sankcí vůči zemím, které nesplní své povinnosti stanovené Kjótským protokolem, ovšem podle ekologických organizací byly tresty poměrně slabé. Za každou tunu oxidu uhličitého, o kterou daný stát nesplní svůj podepsaný závazek do roku 2012, bude muset později (2013 - 2017) snížit znečištění o 1,3 tuny.
Vstříc vyšel Pronk snahám financovat sázení stromů (jako způsob boje s klimatickými změnami) nejenom v zahraničí, ale i v rámci domácích opatření. Návrh sice předpokládal, že takové projekty budou limitovány, ovšem omezení jsou podle ekologických aktivistů velmi slabá. "V praxi to znamená, že kjótské závazky se výrazně sníží," říká Kotecký.
reklama
