Botanici objevili u Holáseckých jezer v Brně silně ohrožený mléč bahenní

Silně ohroženou bylinu mléč bahenní objevili botanici u Holáseckých jezer v Brně. Skupina odborníků tam od června pracuje na zoologickém a botanickém průzkumu. Vedle vzácné rostliny zaznamenali také asi osm druhů netopýrů, řekl ČTK Vilém Jurek, který má roční průzkum na starost. Jeho cílem je zjistit, jací živočichové a rostliny se tam vyskytují a na základě toho navrhnout šetrný způsob revitalizace přírodní památky, kterou zajistí město.

Odborníci jezera na ploše větší než 12 hektarů na jihu Brna zkoumají několik let. Lokalita je významná výskytem některých druhů obojživelníků či hnízdišti ptáků. První průzkum mapující život v oblasti dělali v roce 2018. "Zjistili jsme tady výskyt významné fauny, jako jsou vodní měkkýši, především škeble, nebo saproxylických brouků, jako je lesák rumělkový. Byl to ale spíše namátkový průzkum. Teď postupujeme více systematicky a už se třeba speciálně zaměřujeme na stromy, kde se mohou tito brouci vázaní na mrtvé dřevo vyskytovat," řekl Jurek.

V brněnské čtvrti Holásky nyní pracuje sedmičlenný tým, složený z botaniků, zoologů, entomologů i malakologa, který zkoumá měkkýše. Odborníci v lokalitě zaznamenali přes 500 živočišných a rostlinných druhů, s pokračujícím výzkumem rejstřík narůstá. "Nejnovější objev je z minulého týdne. Je to mléč bahenní. Silně ohrožený a u nás ustupující druh. A dále jetel jahodnatý. Žijí tady i významní ptáci, jako zrzohlávka rudozobá nebo morčák velký, to je kriticky ohrožený druh. Zaznamenali jsme také asi osm druhů netopýrů. Loví hmyz z vodní hladiny a nachází útočiště ve vykutaných stromech," uvedl.

Průzkum z velké části spočívá v procházení lokality a pátrání po různých druzích. Ornitologové ptáky rozpoznávají také podle zvuku. Malakolog se potápí nebo brodí ve vysokých holínkách. Pomocí sítěk a podběráků odebírá živočichy ze dna. Entomologové chytají hmyz do sítěk, sklepávají ho z větví či využívají zemní pasti v podobě kelímku, kam hmyz napadá.

Jurek na základě průzkumu zpracuje hodnocení, jak revitalizace plánovaná na rok 2025 může ovlivnit chráněné území. Díky tomu, že bude mít dostatečný podklad o výskytu a chování fauny a flóry, může navrhnout zmírňující opatření. "Jedním z nich je třeba to, že když se začne odbahňovat a někde v bahně budou zahrabaní mlži, tak se práce musí zastavit a měkkýše přenést do vedlejšího jezera. Kdybychom ale chtěli vyhovět každé skupině nebo druhu, tak by revitalizace nebyla možná. Je tady tolik zájmů všech skupin, musí dojít ke kompromisům," míní.

Revitalizace jezer podle něj místu prospěje. Jezera posupně zanáší kaly nebo listí ze stromů a z vodní hladiny se stává rákosina. Mohly by i vyschnout. Některé stromy a keře navíc svým stínem dělají z jezer temné tůně, což nevyhovuje mnohým obojživelníkům. Práce ale musí být šetrné a brát zřetel na to, že jde o chráněné území, nikoli o místo určené pro rekreaci lidí.

---

reklama

---